Chrám

Izumi Razaki

"Ano... jsem si jistý, že ho dokážu udržet na uzdě. Vždycky jsem to dokázal... a kdyby to nešlo jinak, tak mám ještě možnost ho očistit... vím o Batarielovi svoje... a myslím, že víc než kdokoliv jiný... protože Batariel je moje zanpakuto..." řekl Razaki a sebral lístek.
"Dáte mi svoje slovo, že až se vrátím, tak pomůžete Seikovi a propustíte ho živého a zdravého?" zeptal se Razaki. Pokud měl jít pokecat s nějakým Mebatakim, tak si s ním pokecá. I kdyby to měl být nějaký druhý Hitler. "A co Amaru? O něm něco víte taky?" zeptal se Razaki.

Izumi Razaki

"Fajn... a může mi ještě někdo říct kdo to je ten Mebataki? Nebo tam jdu naslepo?" zeptal se Razaki. Měl divné jméno, ale už slyšel i divnější. A patrně byl velice silný, protože jinak by bylo nejspíš úplně jedno, zda se spojí s Izunou či nikoliv. Sice nemohl tušit, zda mu teď taky nelže... ale Razaki byl čestný muž a snažil se věřit lidem, když mu dali své slovo. A to i přesto jak neuvěřitelně snadné bylo své slovo porušit...

Raiden

Raiden se tak zahleděl na Razakiho... chvilku počkal a nakonec nasadil prostě typický výraz To si ze mě děláš prdel? "Mebataki, jeden z nejsilnějších Quincy za posledních... bůh ví kolik let. Připravil Yasumara o oko, nejspíše vede Tokijskou část Quincy," odpověděl mu skoro až znechuceně. Ten chlap ze sebe vždycky dělal někoho, kdo si přečetl všechno, věděl o všem a teď věděl jen úplnou kappu, i když se jednalo o někoho, koho znali tak dlouho. Nevěděl, jestli se má smát nebo brečet. Tak raději neudělal ani jedno. Každopádně, v tomto s Hakaiem souhlasil, pokud by se spojil Izuna s Mebatakim, už by asi opravdu neměli žádnou šanci. Snad se tak nestane.
Pokud již Razaki neměl žádné další otázky, vyrazil raději za jejích "hostitelem". "Co je vlastně tohle za místo?" zeptal se zvědavě. A ne, nechtěl si to koupit jako letní sídlo.

Izumi Razaki

"No, myslím, že je v zájmu všech... tedy kromě quincy, aby quincy neměli velkou armádu... a Raidene, svez se se mnou, bude legrace... třeba bude tenhle Mebataki rozumný člověk... a pokud ne, tak bude lepší když budem 2... " navrhl Razaki. Pak se ale otočil zamračeně na toho druhého. "Co se zkusit příště zeptat po dobrém? Místo vydírání? Nikdo z nás nechce aby quincy zničili svět, ne?" řekl Razaki naštvaně. Bylo to velice nepříjemné...

Raiden

"Protože komunikace bez mluvení je příliš zdlouhavá," odpověděl zcela smysluplně. "No, obávám se, že teď nikam nepůjdu, nejsem ještě ve stavu, kdy bych mohl něco. Proč myslíš, že jsem tady?" povzdechl si trochu. Na tolik informovaného týpka mu to myslelo trochu pomaleji. "Takže znovu... kde to jsme?" zeptal se ještě jednou. Potřeboval celkově nějak víc informací. "Od té doby, co jsi mě sem dokázal vtáhnout jsem byl hozen přímo do rozjetého vlaku, aniž bych se stihl rozkoukat... a už mě to stálo dost, je na čase, aby se z téhle cizí hry stala též moje hra," vysvětlil ještě.
Co se týkalo Razakiho, kterého sem doeditovávám, tak se to mělo asi takto. Nejprve mu zamával pahýlem a pak zamrkal prázdným okem. "Jak jsem řekl, nejsem v úplné kondici, takže ne, tohle je pro teď tvoje mise. Už se znovu nevrhnu do boje bez připravení jako předtím," víc k tomu asi říct nemohl.

Raiden

"Jelikož jsi to byl ty, kdo mě sem přivedl a tak si myslím, že by ti bylo vcelku líto, že tu jsem k ničemu, že?" pohlédl mu do jeho rudých očí. Té masky ho bude muset zbavit, jen ještě nevěděl jak. "No, problém je, že k tomu cíli potřebujeme síly nás všech, takže... jsme opět u spolupráce," pokrčil rameny a když zmínil to, že byl kapitán 1. divize, musel se zasmát. "Inu, to je možná pravda... ale každý kapitán by měl poznat okamžik, kdy potřebuje pomoc. Být mrtvý asi moc nepomůže, takže je lepší překonat svojí hrdost a poprosit," zamítl jeho námitku. Další odpověď byla též nedostačující. "Ne, nestačí. Chrámem můžeš nazvat cokoliv, mě zajímá právě tohle místo. A když už jsi u toho, ještě vysvětli co je ten chrám Asakura o kterém jsi se zmiňoval," pokud se někomu zdálo, že měl moc otázek... tak ano, měl... a navíc, tohle byl jen začátek.

Izumi Razaki

Razaki tam tak postával a poslouchal, jak se Raiden chová pateticky. Nezachoval si zrovna moc sebeúcty. Mezitím si prohlídl papírek, aby vůbec věděl, kam má jít. Pravděpodobně to bylo celkem daleko... hádal. Netušil, jaké argumenty by mohl použít na přesvědčení quincy. Pokud ale nebyli spojení s Izunou, tak mohli mít v hlavě víc mozku, než měl Izuna... takže to nejspíš nebylo zcela vyloučené. To, že hraje hru jejíž pravidla nezná ho tolik netrápilo. Šlo mu o to zachránit svého syna. Pokud se to povede, pak nezáleží na ceně...

Izumi Razaki

Razaki se ještě otočil. "Až se vrátím, tak chci vidět, že je Seiko v pořádku. Protože pokud se mu něco stane, pokud nedodržíte svoje slovo, tak zničení světa bude vaše nejmenší starost... lidé co nemají co ztratit se dokážou chovat velice iracionálně..." řekl Razaki na rozloučenou. A pak zmizel. Obrovskou rychlostí se řítil směrem k Tokiu. Měl tam quincyho, který potřeboval přesvědčit. Nejspíš velice velice těžko... ale ono to nakonec nějak dopadne...
>>> Tokio

Raiden

Razaki konečně vypadl, takže možná Hakai bude snad mluvit už přímo a na rovinu. Pokud ne, tak se to Raidenovi moc líbit nebude. "No, vím jak to nahradit, alespoň částečně..." povzdechl si, když mluvil o oslabení bez končetiny a oka. Nikdy to nezkoušel, Hiraishin bude určitě proti, ale možná má částečné řešení.
"Každopádně, když se dívám na obličej..." mírně mrkl a pak svojí rukou vylítl přímo dopředu, aby tedy jeho masku převzal on. Ať jsou korektní. Ale hlavně mu šlo o zjištění, o koho jde.

Raiden

Jo, Hakai byl po čertech rychlý, to se mu muselo nechat. S tím už asi nic moc nadělat nemohl. "Fajn," zabručel otráveně a vykroutil se z jeho sevření. "No, fajn... tuhle otázku nechám na jindy. Každopádně, stále mám dost otázek. Sedneme si někde?" zeptal se, zrovna dostal chuť na čaj a ten se popíjel blbě u zamrzlého Izumiho.

Hakai

"Nesedneme," zamručel naštvaně. Už mu to začínalo lézt krkem. "Proč si sakra myslíš, že ti na něco budu odpovídat?" Z jeho hlasu bylo zřejmé, že ho to fakt štve. "Nejsem tu proto, abych si tu s tebou povídal. Na to nemám čas. Budeš muset odejít," pokračoval pořád stejným tónem.

Raiden

"A co máš v plánu? Zabíjení Razakiho se evidentně odkládá, tudíž... prozraď mi něco víc," Raiden... byl prostě Raiden, nedal se jen tak odbýt. Hakai byl pro něj záhada, kterou hodlal rozlousknout stůj co stůj. "Krom toho, momentálně nevím, kam jít. Ty jsi ten, co mě sem pozval, tudíž... můžeš za všechno ty nebo tak něco. Takže vyklop co víš, když už mě nepozveš ani na čaj," začal kapitán 1. divize už o něco vážnějším tónem. Kolem vlasů se mu zajiskřilo.

Raiden

"Jen tři? To bude složité. Ale slib mi, že odpovíš opravdu obsáhle a podrobně. První... co jsi zač? Ano, opravdu mě to zajímá, rád bych věděl, kdo je tak mocný, že nám dokáže konkurovat," to byla ta první, kterou by položil, aniž by mrknul. "Druhá. Quincy... jaktože se tak rozrostli a co to mají teď sakra za sílu? Viděl jsem hodně Quincy technik, ale aby někdo zářil jak modrá zářivka a dělal si z nás hadrové panáčky, to jsem ještě neviděl. A tu třetí... no, tu si ještě nechám do zálohy než mi odpovíš na ty první dvě," konečně domyslel řešení nevymyšlené třetí otázky. Docela diplomatické, ne?

Hakai

Hlasitě vzdychl. Když už mu to slíbil. "Jsem z budoucnosti," odpověděl. "Ale to už zřejmě víš. K tomu, abych se sem dostal, jsem použil techniku, kterou kdysi vytvořil kapitán 12. divize. Ale to trochu odbíhám. Jménro není důležité. Ne pro někoho, kdo přišel o všechno a o všechny. Jsem tu, abych zastavil největší katastrofu v historii všech světů. A upřímně? Zase tak mocný nejsem. Stačí pár triků." Nakonec Hakai odešel o několik kroků opodál a vzdychl. "Quincy tu byli vždycky. Operovali ve stínech. Tahle Izunova skupina. Ti jsou ale na úplně jiné úrovni. Izuna se narodil opravdu silný. Přirozený talent. Problém nastal ve chvíli, kdy Razaki zabil Kokuchoua (nebo jak se to ffs píše). Ačkoliv to Izuna nevěděl, měl u sebe jeden vzácný artefakt, který kdysi vlastnil právě Kokucho. Byla to schránka. Do té se přenesla všechna Kokuchova síla po jeho smrti. Možná to byl nějaký nouzový plán, jak uniknout hrobníkovi z lopaty? Těžko říct, co s tím plánoval. Nicméně se mu to nepovedlo. Protože všechna jeho síla se přes artefakt přenesla k Izunovi, takže k jeho už tak obrovské síle přišlo tohle. Díky tomu dokáže používat techniky, o kterých se ostatním quincy nemůže ani zdát. Je to nejsilnější protivník, na kterého jste za celé své životy narazili."

Raiden

"Jo, ale mě by zajímalo i to jméno nebo aspoň tvář..." povzdechl si Raiden, už to bylo ohrané jak gramofonová deska. Ale zajímavější byly ty informace o Izunovi. "Já věděl, že ten Kokot bude strašit shinigami ještě dlouho..." hlesl při připomínce fosilního starého Quincyho. "Dobře, otázka, která by neměla patřit k těm číslovaným... jak to mám zastavit? Nemám ani přehled o vlastních lidech, natož o způsobech zastavení Quincy. A pochybuji, že je nějaký artefakt na odsání jeho síly, co?" vypadalo to, že byl už mírně ve stresu. Sakra, měl nějakou zodpovědnost a jak to tak vypadalo, nabalili se na něj průsery všech předchozích vrchních kapitánů. A že ty problémy vybouchly pořádně. Nejspíše bylo na čase tyhle předávané problémy nadobro ukončit.

Raiden

"Co to bylo za artefakt?" zeptal se zvědavě. O Quincy předmětech toho moc nevěděl, jen možná to, že některé byly až moc nechutně OP. "No, třetí otázku furt nevím, takže si jí nechám do zálohy. Každopádně, co máš v plánech teď? Razakiho jsi nachvíli odklidil z cesty, Izuna si dělá, co chce. Kapitán 1. divize je na hadr a ostatní na tom taky nejsou nejlíp. Izanagi je schopný možná tak všechno zlikvidovat, Kitsune je nadějná, Yoshiro má beztak ještě zamrzlej mozek, Mitoshi byl v čudu nějakou tu dobu, Eshen je špatnej..." povzdechl si. I jemu docházeli nápady co teď. Možná by to jako správný kapitán 1. divize měl nechat na ostatních a počkat, než se oni obětují. Bah, tohle bylo náročné.

Raiden

"Začalo?" zeptal se zvědavě. Pokud začalo to, co si myslel, znamenalo to, že bude potřeba, aby se tam stavil. "Jo, půjdu," odpověděl krátce, aniž by komentoval rozmražení Seika. Byl rád, že Hakai dostál tohoto slova a nechal trpaslíka žít. Každopádně, jestli měli jít znovu do boje, tak by to mohlo bolet. Ale snad se to nějak zvládne... snad.