Sídlo Zlatého Kříže

Minato

Minato stál na břehu malé říčky, která byla nedaleko nového sídla Quincy. Na sobě měl černou quincy uniformu. Bílá mu nikdy moc neseděla. Před ním stál malý hrob. Bylo to místo, kde Hayato zemřel. "Už je to rok, věci se pomalu obracejí k lepšímu," mluvil směrem k nebi. "Hanzo dělá svojí novou práci dobře, dokonce i Rori je trochu snesitelnější. A já jsem ti moc vděčný za tvůj poslední odkaz," hlesl a mávl před sebe rukou. V dlani se mu objevila ona quincy pistole. Už jí nemusel nosit v pouzdře, zvládal si jí vyvolat kdykoliv a kdekoliv. "Už začínám Quincym trochu rozumět, jen trénink občas není nejlehčí. Doufám, že už jste se tam někde s Izunou usmířili," tlachal a na tváři měl úsměv. "No, já už raději půjdu. Neměl bych ostatní nechávat moc dlouho čekat. Ale neboj, zase příjdu," slíbil a pomalu se obrátil směrem k sídlu.

Minato

Minato se ohlédl na Rori a mírně se ušklíbl. "Ach, má drahá Rori," pobaveně se na ní usmál, když se začala mračit. Shunpnul se na větev na stromu, pod kterým seděla a pokrčil rameny. "No, už raguješ jen třikrát denně, to jde, ne? Nebo mám říct... brečíš?" začal trochu provokativně a vyplázl na ní jazyk. Pak raději uskočil, protože už očekával šlehu z jejího luku.
Minato si všiml i Einara. "Ten nikdy nepochytil smysl pro módu, co?" započal každodenní debatu s Rori, která by v tomhle ohledu souhlasit mohl. "A ke komu jsi mluvila? Snad ne taky k Hayatovi?" sedl si nakonec k ní. Trénink ještě mohl chvilku počkat. Pokud zmíní Anzaie, tak jí asi vybuchne hlavu.

Minato

Minato se ušklíbl. "No, furt to vypadalo líp, než když jsi se mazlila s Anzaiovama starýma spoďárama," oplatil jí historku. Ale v jednom měla pravdu, Minato by možná neměl s tím tréninkem tolik přehánět. Pak dopadal hůř jak po velké párty v osmé divizi. "A neříkej mi saláte, růžovko!" zabručel a cvrnkl jí prstem do čela. Třeba pak zvedne hlavu od mobilu... ach ta dnešní generace, to byla hrůza s těma telefonama.

Minato

Minato si povzdechl. Vypadalo to, že Anzai byla furt její Achillova pata. A pokud Rori zase vybuchne, tak bude mít Osaka brzy problémy jak Tokio. "No, nezajdem si raději na snídani?" zkusil raději rychle uklidnit kolegyni Quincy. "Platím," dodal pro ujištění. Třeba když do ní nacpe dostatek žužu, tak se s ní zase stane ta přeslazená holčička milující duhu.

Rori ještě chvíli držkovala, ale nakonec se uklidnila. Povzdychla si a opřela se rukama v pase. "Fajn. Ale platíš!" Potvrdila dost nahlas. "A dám si, co budu chtít!" Řekla a už vyrazila ven.
Nedaleko dveří stál Hanzo v zástěře a držel v ruce pánvičku. Zamrkal a podíval se na Minata. Pak na dveře, kterýma Rori vyletěla ven. Pak na pánvičku. No, zakroutil hlavou. "Dnešní mládež." Zamumlal si pod vousy.

Minato

Minato si trochu povzdechl. Znamenalo to, že jeho peněženka bude zase jednou kompletně prázdná. No, co se dalo dělat. Jen se pobaveně podíval na Hanza a mávl na něj. Pak vyrazil za Rori. Jo, mládež, kéž by. Vždyť mu v Shinigamijském věku táhlo na padesát. Ale vypadal nepřílliš staře, to byla pravda. No, byl čas zase jednou vykrmit růžovku z rodu Quincy.

Rori na Minata nečekala. Prostě si hrdě vykračovala dopředu a ani se neohlížela. Asi byla uražená nebo co. Nakonec se ale stalo něco nečekaného. Rori se zastavila a počkala, až jí Minato dožene.
"Kam půjdeme?" zeptala se trochu ztraceně. "Mám chuť na zmrzlinovej pohár."

Minato

"Kamkoliv chceš," odvětil jí Minato. Přeci jen tu jednal s holkou, která když dostala, co chtěla, tak aspoň na chvilku sklapla... dokud to nedojedla a nemohla mluvit dál. "Jahodovej?" nadhodil s úsměvem. Byla pravda, že on Osaku vlastně ani pořádně neznal, protože v ní byl relativně nový. To ona to tu znala a žila tu nějakou dobu.

"Jak to víš?" zeptala se překvapeně. Vůbec to nebylo tím, že by nebyla totálně závislá na jahodách, žrala je kdy mohla a cpala je snad i do slaných jídel. Ehm.
"V tom případě jdeme k Cukříkové babičce." Rozkázala. Byla to její nejoblíbenější cukrárna. Dřív tam docela ráda chodila. Před tím vším.

>>> Osaka město

_____________________________________

Minato dorazil zpět. A to, co našel, se mu určitě nelíbilo. Dům nebyl v úplně dobrém stavu. Místo dveří byla celkem velká díra. Taky viděl nějakou tu krev. Pokud vešel dovnitř, našel Rori. Taky viděl Hanza. Měl zraněnou ruku, ale asi to nebylo nic vážného. V koutu na druhé straně společenské místnosti seděla Shigure. Měla sklopenou hlavu.
Rori stála nad těly Einara a Sary.
"Byli jsme napadeni." Řekl Hanzo a podíval se na Minata. "Překvapil nás. Ani nevím, co se stalo. Najednou jsem měl černo. Einar a Sara se s ním snažili bojovat, ale." Povzdychl si.

Minato

Ve chvíli, kdy se objevil u sídla vyskočil ze svého gigaie, který se následně rozložil na reiatsu a zmizel. To, že tu byla krev ho přinejmenším vyděsilo, takže se mu v levačce objevila quincy pistole a pravou rukou vytasil zanpakuto. Pak vběhl dovnitř. Když se objevil vevnitř, začala mu stydnout krev v žilách... Einar a Sara vypadali... určitě.
Hanzo mu hned podal hlášení. "Kdo vás napadl?" snažil se zachovat chladnou hlavu, ale momentálně chtěl informace jen proto, aby se za ním/nimi mohl pustit a zmasakroval je.

"Nevím, Minato." Odpověděl Hanzo. "Jak jsem ti říkal, překvapil nás. Neviděl jsem mu do obličeje. Byl celej zahalenej jak na karneval." Řekl podrážděně. Sžíralo ho to. Nebyl si s ostatními kromě Rori tak blízký, ale byli to jeho quincy bratři. Navíc minimálně Einar byl vážně dobrý chlap.
"Musíme to tu dát do pořádku a.." Podíval se na těla svých spolubojovníků. "Nemůžeme je tu takhle nechat."

Minato

Tak takhle je nemohli pronásledovat. Ale to, že je zvládla jen jedna osoba, to bylo velmi problematické. Na Minatovi bylo poznat, že ním lomcovala zlost. A ještě k tomu tohle... "Kde máme lopatu?" zeptal se nakonec. Potřeboval si někde vybít zlost. A kopání hrobů byla ideální práce.

Hanzo Minatovi našel nějakou lopatu. Sám si taky jednu vzal a spolu vykopali hroby pro své dva padlé bratry. Rori se Shigure zatím daly do pořádku celý dům. Obě byly dost zničené, ale asi potřebovaly něco dělat, aby přišly na jiné myšlenky.

Teď momentálně všichni čtyři stáli nad dvěma čerstvě zakopanými hroby. Vedle nich byl jeden, který už tam nějakou dobu byl. Hayatův.
Rori zase začala brečet. Hanzo sáhl do kapsy, ze které vytáhl krabičku cigaret, klepl do ní a jednu vytáhl a strčil do pusy. Shigure v tichosti stála za ostatními a koukala do země.

Minato

Tohle byl hrozný pohled. K jednomu hrobu se přidaly další dva. Minato pomalu přešel k Rori a objal jí rukou kolem ramen. Na sobě měl vyjimečně Quincy uniformu, přišlo mu to teď vhodnější. Jedinej rozdíl byl, že ta jeho nebyla čistě bílá, ale světle šedá.
"Musím toho zmetka najít," procedil mezi zuby po chvíli. Netušil sice ještě jak, ale bylo mu jasné, že musel začít u toho zakuklence, kterého zahlédli ve městě. Byl si na 99% jistý, že to byl on.

"Měla jsem pocit, jako by..." Začala Rori. Ostatní se na ní podívali.
"Co, Rori?" zeptal se Hanzo trošku naléhavým hlasem.
"Když jsme byli ve městě. Uviděli jsme někoho. Nebylo mu vidět do obličeje. Ale měla jsem pocit jako bych cítila Izunovo reiatsu."
Když to řekla, Hanzo i Shigure vypadali jako by jim vyschlo v krku. "Izuna je mrtvý." Řekl Hanzo. Byl ale trošku nejistý. "Viděli jsme, co s ním shinigami udělali, když jsme s nimi uzavírali mír v Soul Society."

Minato

Tak to bylo, co Rori tak vycukalo. Teď už chápal, proč tak rychle začala směřovat do sídla, když ten maskoun zmizel. Ale to, co říkal Hanzo bylo pravdivé. Nebo... snad bylo? Minato byl u toho, když ostatní shinigami nadělali z Izuny sekanou a tak dále. Prostě, tohle nešlo... nebo ano? "Mohli bychom se ho tak pokusit vystopovat?" nadhodil Minato.

"Necítím tu žádnou stopu." Odpověděla Rori. "Navíc to bylo reiatsu jiného Izuny. Toho z.. Z předtím." Což vysvětlovalo, proč Minato reiatsu nepoznal a nevěděl, co Rori tak rozrušilo. "Nedává to smysl."
"Ať to byl kdokoliv, musíme zjistit, proč na nás útočil. Zmizelo něco?" zeptal se Hanto Shigure. Ta zakroutila hlavou.
"Minato." Podíval se Hanto vážně na blonďáka. "Bál jsem se toho, že k tomu dojde. Obávám se, že se budeme muset spojit s někým, kdo tuhle osobu bude schopen vyhledat. A obávám se toho, protože nejsme úplně dobří přátelé."

Minato

Aha, ještě lepší. Jestli tu měli další cestování časem, tak to dopadne opravdu špatně. Každopádně, Hanzo se zdál, že má nějaký plán. Který nezněl úplně bezpečně. "O koho jde?" zeptal se rovnou k věci. "No, pokud je to Quincy, tak určitě neodmítne toho očekávaného vyvoleného, co spojí Quincy a shinigami..." doplnil jen tak, aby se neřeklo, že si nevěřil. Ovšem, pak tiše doplnil: "...jsme v hajzlu," jo, nevěřil si.

Hanzo ignoroval poznámku o vyvoleném. Pořád si stál za tím, že Minato tím je. Vždyť se mu to i povedlo! Sice ne úplně samotnému, ale mezi quincy a shinigami byl nějaký mír. Tedy, aspoň těmito quincy.
"Jmenuje se Mebataki." Řekl Hanzo. "Je to quincy, jako my. Myslím si, že by nám mohl pomoct. Pokud se nerozhodne zničit nás. Izuna mu vyhrožoval. Pokud ten chlápek bude mít aspoň kapku rozumu, tak by mu mohlo dojít, že už s Izunou nemáme nic společného." Povzdychl si. "Budu potřebovat, abys ho našel."

Minato

"Mebataki? Co je zač?" zeptal se Minato zvědavě. To jméno mu přišlo povědomé, ale netušil přesně odkud. Asi ho zaslechl někde v Seireitei nebo tak něco. "Kde byl naposledy? Nějaké vodítka, podle kterých bych měl hledat?" doplnil po prvních informacích. Vypadalo to, že se na tohle budou přesně hodit jeho schopnosti získané ve druhé divizi. I když by se mu hodila Artemis, ta na tohle byla expert.