Hory

Eshen

"Jsou to hollow, tak jako tak. I kdyby něco nevyšlo.. pořád je to moje práce." pronesl napřímo s pokývnutí rameny. Byla to pravda.. byl to jejich prapůvodní úkon, a pořád to platilo..pokud se mu povede očistit vesnici od jejich problémů.. a i kdyby se Isao přidat nechtěl.. pořád by alespoň udělal něco dobrého.
Dopil svůj čaj.
"Kudy?" zeptal se, a začal se bez okolků zvedat. Taky pohlédl na kupu kožešin vedle. "Jdeš taky, nebo moc zima?" zeptal se Okity. Tak nějak tušil, že boj by zrovna Okitu zahřál pořádně, ale.. nebude ho nutit. Nikdy ho k ničemu nenutil. Už si svého poslouchání rozkazů v životě zažil dost.

Okita se začal zvedat a shazovat ze sebe kožešinu. Moc se mu do toho nechtělo, ale přece by svého kapitána nenechal jít samotného. "Ještě by tě tam něco zabilo a co bych tu pak dělal sám?" uchechtl se Okita a podíval se na kapitána bojovně.
"Navíc," nadechl se. "Pokud tě má někdo zabít, tak to budu já." Usmál se a snažil se u toho vypadat co nejvíc frajersky. "Tak jdeme. Je tu brána, kterou musíme zavřít." Vyrazil ke dveřím, u kterých stál Kondo. Připravený jít.
"Tahle zima stejně nic není." Řekl Okita drsně, načež Isao otevřel dveře.
Zima jak hovado. Okita se otočil na patě a během dvou vteřin už byl zase zabalený v té kožešině.
"Jděte sami." Ozvalo se z Fort Okita.
Kondo na to celé hleděl naprosto nechápavě. Pokrčil rameny a šel ven.

Eshen

Tak strašně, doopravdy tak strašně rád by byl Eshen tímhle překvapený. Nebyl. Jen si oddechl s kapičkou potu na čele. Inu. Upřímně řečeno, tím, že Okita nejde se eliminovala největší šance Eshenova zabití. Jasně, hollow jsou taky nebezpeční.. ale hej. Je to Okita. Eshen mu věřil, to jo.. ale to neznamenalo, že by ho nemohl zabít..
..ano. Je to trochu zvláštní vztah. Lepší nebude.
"Dobrá." řekl nakonec jen. Zima mu vyvolala husí kůži, ale bylo to tím, jak byl doteď v teple. Jen, jak si zvykne, půjde to. "Jdem." konstatoval jen s úsměvem, a čekal, kam bude veden.

Isao přikývl a když Eshen vyšel ven, zavřel za nimi dveře. Pak kapitána vedl pryč z vesnice. Výš do hor. Pravděpodobně do ještě větší zimy, než byla tady ve vesnici. Možná bylo přece jen dobře, že Okitu nebráli sebou. Určitě by si jenom stěžoval na to, že mrzne, měl by blbou náladu a pitomé kecy. "Musíte být silný, když jste kapitán. Ledacos jsem slyšel." Řekl Isao, aby prolomil ticho. "Určitě jste zabil stovky hollow."

Eshen

Vypadalo to, že jejich cesta povede výš do hor. Ještě, že Okita zůstal doma. Určitě by se je oba pokusil zabít pro jejich oblečení, drzost, a protože dlouho komráda nezabil..koneckonců, nebyl moc kdo zabíjet teď v Gotei 13! Když se na to člověk podívá z tohohle pohledu, možná to bylo dobře, že jich tam bylo málo.. no, ale ze všech ostatních pohledů to stálo za půlku staré bačkory, se kterou vám dá někdo přes obličej.
"Upřímně? Z kapitánů jsem dost možná nejslabší." pronesl s klidem jemu tak podobným, a pokrčil rameny. S Yoshirem, Raidenem a podobnými se mohl rovnat jen sotva. "Ale stovky hollow jsem zabil určitě." dodal k tomu, protože to taky pravda byla. A nejen hollow.. ale Eshen nebyl tím, kdo by se svým zabíjením nějak chlubil.

"Ale odhodlání máte silné." Uchechtl se Kondo. "Jinak byste nešel až sem jen proto, abyste mě zrekrutoval."
Eshen v dálce před nimi cítil odporné hollow reiatsu. Kondo se zamračil. Museli být blízko.
"Připravte se. Je možné, že tam něco bude." Sám se taky chytil svého meče.

Eshen

Eshen se musel lehce usmát. Když to Isao řekl.. Eshenovi se před očima promítlo pár obrazů z té doby, když byli s Mitoshim a Hikarem uvězněni v té velké Quincy laboratoři. A..jak se pak taky dostali ven.
"Jo..v odhodlání docela exceluji." odpověděl mu na to jen, i když mu ten úsměv z tváře nezmizel. Každopádně, pravda byla, že už cítil nějaké nepříjemné reiatsu. No, nečekal, že to bude úplně bez boje, takže.. to nebylo překvapením, spíš jen indikátor, že už tam asi budou. Eshen přikývl a položil jednu ruku na rukojeť své zanpakutou.

Eshen s Isaem vyšli na kopec, ze kterého krásně viděli otevřenou pulsující gargantu. Nebyla nijak velká, ale stačila na to, aby ní mohli procházet hollow. Eshen si hned musel všimnout toho, že brána byla nestabilní.
"Tady to je." Řekl Isao a pokynul hlavou k bráně pro případ, kdyby to Eshen přehlédl.

Eshen

"Jo, myslím, že ji vidím." pronesl Eshen a pokývl hlavou. Dobré, možná to nebyl ten nejschopnější z kapitánů, ale TAK špatně na tom pořád ještě nebyl..takže bránu viděl. Nebyl to nijak moc nový případ, akorát to vypadalo dost nestabilně. Eshena zajímalo, proč tady vůbec je taková brána.
"Inu." dodal, a dal se směrem k ní, protentokrát o dost opatrněji. Mohlo z toho vypadnout takřka cokoli.

Isao zůstal vzadu. Tyhle kapitánské věci nebyly pro něj a ani jim nerozuměl. Čím blíž Eshen byl, tím silnější hollow reiatsu cítil. Bylo hodně silné a byl si jistý, že vychází z té brány. S každým dalším kapitánovým krokem, brána pulsovala mnohem víc.
"Garganta." Ozvalo se Eshenovi v hlavě. "To je něco, co už jsem dlouho necítil." Byl to Arvo.
Eshen ucítil šimrání na levé ruce. Všiml si toho, že se mu na ní kůže zbarvuje do tmavě šedé barvy. Taky si uvědomil, že jí nemůže ovládat. Ruka se natáhla směrem ke Gargantě. "Domov."

Eshen

Nečekal, že se Arvo ozve právě teď. Dokázal si představit o dost lepší chvíle vzhledem k tomu, jaké hollow reiatsu tam bylo cítit.. ale na druhou stranu to dávalo smysl, že se v tenhle moment ozve. Rozhodně to nebylo pozitivní.
Jeho ruka si dělala co chtěla, a dostala ne úplně zdravou barvu. To bylo ještě horší. Te´d potřeboval být pořádně soustředěný. "Bojím se, že dokud nevyřešíme ten problém toho, jak tě dostat ven, tvůj domov je v mojí hlavě, Arvo." odpověděl mu zpátky do myšlenek. No..nejen v hlavě.. vlastně tak nějak všude po těle, vzhledem k tomu, jak se tam Arvo dostal. To Eshena docela děsilo. Byl by nerad, kdyby se mělo něco těžce podělat... ale upřímně věděl, že se to jednou podělá. Tak už to prostě je.

Arvo chtěl něco říct, ale Eshen ho přerušil. Potom se odmlčel. Ruka se zase vrátila do normálu. "Něco přichází." Řekl ještě.
Eshen cítil masivní narůst hollow reiatsu. Najednou se garganta zvětšila a něco ní proletělo. Několik stínů. Jeden kapitána srazil k zemi. Nejspíš ne na dlouho. Když se Eshen zvedl. Uviděl skupinu hollow. Všichni měli humanoidní stavbu těla.
"Taková pochoutka!" Řekl jeden z nich při pohledu na Eshena.
"Něco na něm ale smrdí." Dodal ještě.
Pak se podíval na Isaa. "Zase on."

Eshen

Pravda byla, že i přesto, že mít hollow v těle bylo těžce neideální, to, že to byl Arvo docela lepšilo situaci.. Eshen si za svůj život nedokázal představil hollowa, který by byl takhle.. inu, klidný. Zatím vždycky se mu všechno s ním podařilo docela bez problémů vyřešit. Kéž by to takhle pokračovalo..
No, pak prolítlo něco nového. Skupina hollow, humanoidní, takže ne žádní základní šuupáci, co ani nevěděli co takový Shinigami je. To by mohl být problém. "Tak to fakt nevím. Myju se docela často." pronesl, mezitímco se v klidu postavil a lehce protáhl. Inu.. nikdy to není tak jednoduché!

"Má smysl pro humor!" Zasmála se jedna z těch hollow. Měla celkem pěkný hlas, ale byla ošklivá. Hrozně. Najednou zmizela a objevila se těsně před kapitánem. Neměla obyčejný meč. Spíš měla hodně ostrou ruku, kterou právě útočila. Eshen poznal, že to nejsou žádní slabí hollow, ale stejně tak věděl, že by to nemělo být nic nad jeho síly. Go nuts.
Další z nich útočil na Isaa. Eshen koutkem oka uviděl, jak Isao použil techniku rychlého tasení, které přejde v seknutí. Rozsekl hollow, který na něj útočil hlavu a instatně ho zabil. Možná na těch historkách vážně něco bylo.

Eshen

Kdyby byl slepý, určitě by se mu ta hollow líbila. Zněla dost příjemně.. inu, škoda na jednu stranu, díky za zrak na všechny strany ostatní. Přivedl by si ji domu, Kagami by se mu smál, a on by neměl ponětí proč. Ještě, že tak.
Každopádně, hollow na něj doslova vztáhla ruku. Inu.. to mohlo být nepříjemné, ale co se dalo dělat. Eshen rychle vytáhl jednou rukou svoji zanpakutou a druhou na nic nečekal. "Hadō #31. Shakkahō!" zahučel a napálil to ženské přímo do břicha. To mohlo být nepříjemné.. a taky už upřímně ani nemuselo.
"Sekej, Kurokamakiri!" vyvolal pak zanpakutou, a s vervou a shunpem se dal na dalšího soupeře, co byl nejblíž.

Hollow ženská měla v břiše novou díru a další hollow, ke kterému se Eshen dostal, byl taky na sračky. Vypadalo to, že Eshen na Isaa udělal dojem. Pořád tu ale byli další. A navíc ten hollow, kterého právě Eshen rozsekl, se zregeneroval. Respektive obě části, které z něj Eshen udělal, se zregenerovaly. A teď tu byli dva místo jednoho.
Oba dva na Eshena bleskově namířili rukama a vystřelili z nich Cero.
"Kapitáne!" zakřičel Isao a rozběhl se Eshenovi na pomoc.

Eshen

Inu, Hollow docela odpadávali, ale nebylo to zdaleka ideální... kalsická stará strašně otravná hollow regenerace. A místo jednoho blbečka tam teď byli dva. Ale jak by věděl starý dobrý Francis, když z něj nic nezbyde, nemá, co se regenerovat. Dobrá věc, že byl Eshen už v Shikai módu, měl tak lépe vyřešenou defensivu. "Stín bílého dne.." pošeptal, a než ho stihla cera zničit, rozpustil se v kouř..
... jen aby se rychle objevil tak, aby měl oba neřády v jedné přímce... a namířil tak, aby mířil na oba. "Hadō #63. Raikōhō!" pronesl a oběma prolétl blesk...ideálně by z nich moc zbýt nemělo..

Z jednoho zůstalo chodidlo. A po tom, co Eshenovo ofenzivní kido zmizelo, se z toho chodidla zregeneroval. Musela to být jeho hlavní síla. Mimo tohoto jednoho, tu byli další dva. Bylo jich tu víc, ale vypadalo to, že se o ně postaral Isao. Tedy, aspoň to musela být první věc, co Eshena napadla. Problém byl, že Isao ležel na druhé straně na zemi a byl zraněný. Jediná další možnost tedy byla, že někam utekli.

Eshen

Řekl tomu kriplovi někdy někdo, že přehnaná regenerace je asi ta nejotravnější a nejnudnější schopnost, co jeden může mít? Protože jestli ne, tak by se to měl dozvědět raději teď, než později! Eshen se zatvářil velmi, velmi otráveně.
Ani ten tam ale nebyl sám, a co hůř, vypadalo to, že Isao má nějaké solidní problémy. A to nevěděl, kam zmizel zbytek, ale měl takové ošklivé tušení o jediném zdroji duší kolem. Snad půjdou po té duši nejsilnější, jako většinou chodí - Okita by si nějak poradit měl. Ale pro jistotu by to měli řešit nějak rychle. "Bakudō #63. Sajō Sabaku!" vyvolal Eshen bakudo na toho regenerujícího se neřáda. Tam to nemělo cenu nijak sekat už ani - postará se o to později. A místo toho vystartoval na dalšího, jednoho z těch tří, s agresivním postojem a hodně sekáním.

Eshenovi se podařilo toho regenerujícího se kripla spoutat. Nemohl se hnout. Vypadalo to, že tihle hollow jsou trošku silnější než regulérní shinigami. Bylo to ale docela divné. Takoví hollow by neměli mít tak velkou podobnost s lidmi. Jak Eshen vystartoval na ty další dva, jednoho okamžitě rozsekal na malé kousky. A ten další byl dost Aki na to, aby mu do toho sekání prostě skočil.
No, teď už zbýval jen ten spoutaný. Začal se smát. Dost šíleně.
"Vím, kdo jsi! Už jsem si vzpomněl"

Eshen

Inu, Eshen tak nějak dodělal ty další dva zbývající, dokonce tak trochu omylem..ale určitě si nestěžoval. Vypadalo to, že ten regenerující hollow má něco, co chce říct.. a protože Eshen stejně musel vymyslet, jak ho vyklidí úplně, tak ještě nic nenamítal proti malé konverzaci. A taky byl sakra zvědavý, co se jako vlastně dozví.
"Vážně.. známe se?" zeptal se pochybovačně. To bylo to pravděpodobnější než ta možnost, že má fanoušky.. a ještě v Hueco Mundo..

"Arvonio Hescuelo." Řekl hollow. "Vzpomínám si. Byl jsi to ty, kdo..." Chtěl asi ještě něco říct, potom ale Eshen ucítil, jak se mu na spodním rtu vytvořil kus masky, jeho ruka se sama zvedla a vypálilo se z ní Cero, které hollowa doslova vypařilo. Z toho se asi už jen tak nezregeneruje. Isao zatím vstal a pomalu šel k Eshenovi. Vypadal docela zmateně. Kus masky z Eshenova ksichtu už odpadl.

Eshen

"Ehm...." zahmmoval tak tiše Eshen, když jeho sok před ním byl vaporizován předtím, než vůbec stihl doříct větu. Get rekt, hádám? Každopádně, přivodilo to pár otázek do Eshenovi mysli. "Byl to tvůj známej, nebo jsem ho jen já hodně nechtěl vidět?" zeptal se dovnitř své hlavy. Už dlouho tak nějak netušil, kde je přesně hranice mezi ním jako doopravdy ním, a Arvem samotným. Arvo moc nemluvil a Eshen netušil, jestli dostane odpověď, ale... za zkoušku to přeci stálo!
Isao zatím dobíhal. "Kam zmizel ten zbytek? Bylo jich víc.." poznamenal. Jestli je Isao nějak nevypařil, pak to znamenalo, že ještě nemají čas na povídání.

Arvo Eshenovi neodpověděl. Ale to se asi dalo čekat. Kvůli jejich netradičnímu spojení se Eshenovi někdy stávalo, že měl podivné výkyvy nálad. A bylo to pravděpodobně proto, že Arvo měl svoji vlastní hlavu. Byl sice jen duševní entita v jeho myslí, ale měl svoje nálady. Svoje pocity. Svoje emoce. I když se říká, že je hollow nemají. Byly to lži. Tyhle emoce se občas propojily s těmi Eshenovými.
A teď momentálně se cítil naštvaně a smutně. A věděl, že to není z jeho strany.
Isao se držel za krvácející hlavu. "Myslím že...Myslím, že šli do vesnice." Odpověděl. "Kapitáne, pomozte mi ochránit můj domov." Požádal Eshena a prosebně sklopil hlavu.

Eshen

Je to zvláštní pocit, když cítíte pocity, které nejsou vaše vlastní. nebylo to poprvé, a sotva to bude naposled, ale.. nic to neměnilo na tom, jak zvláštní to bylo. Co se dalo dělat.. pořád tu byly věci, o které bylo potřeba se postarat, ať už se Arvovi chtělo, nebo ne. Eshen hollowa ve svém smyslu litoval. Miloval svoji svobodu, fakt, že mohl chodit po téhle zemi.. být uvězněn v nějakém takovémhle šupákovi.. to by si sám Eshen rozhodně neužil.
"To znamená být Shinigami.." začal větu, a trochu prokřupl krk. Teprve to začínalo. "...dávat svůj život všanc za životy duší, které jsem nikdy nepotkal." dokončil větu, usmál se, a s rychlostí se vydal směrem zpátky do vesnice. Nedalo se na nic čekat. Doopravdy.. tohle znamenalo být Shinigami. Tohle byl Shinigamiho život.
Eshen ho miloval.