Výprava na sever - Izanami

Kusane a Ansen na koních upalovali dost rychle. Izanami si až teď všimla toho, že Kusane má u pasu meč. Nikdy předtím ho bojovat neviděla.
"Izanami-san," otočil se na ní Kusane. "Asi bych vám měl říct, proč je tahle hlídka tak důležitá." Začal.
Ansen se na Kusaneho zamračil. "Tokuto." zabručel.
Kusane se ale nenechal umlčet "Tábořila tam skupina, která se v minulosti oddělila od Gotei 13. Shinigami. Naše hlídky je měli sledovat, zjistit, co jsou zač a popřípadě rekrutovat. Jenže jsme od nich dlouho nic neslyšeli. Pokud na ně přišli a ukázalo se, že nejsou moc přátelští. Heh, co já vím, možná prostě chcou, ať je všichni nechaj na pokoji."
"Tokuto chce říct, že možná budete muset bojovat proti svým. Tak se na to připravte." Řekl nepříjemným tónem Ansen.

Izanami

Kusane se nenechal jen tak umlčet.. což Izanami nijak nepřekvapilo. Neznala císařova bratra skoro vůbec, ale i tak věděla, že je to docela společenský, aktivní člověk. Dostala vysvětlení a přikývla. "Uvidíme." odpověděla Kusanemu. Ráda věděla, co jí můžeš čekat, ale nemělo moc cenu řešit to dál. Na Ansena ale reagovat musela. Naštvaně si odfrkla. "'Moji' je Císařova armáda. Pokud budeme bojovat proti Shinigami, bojujeme proti Shinigami. Nic víc." odpálila mu stejně ostře, a pak se zase dala na soustředění na cestu před sebou.

Ansen si jen něco zabrblal pod vousy a nic dalšího Izanami neříkal. Naopak Kusane se nenápadně usmíval. Jeho úšklebku si ale Ansen všiml. A asi ho to rozčílilo. Kopl nohama a přidal.
Kusane se rozjel za ním. Cesta před nimi krátká nebyla.

Jeli skoro celou noc, ale už to vypadalo, že se blíží. V dálce před nimi se tyčil velký les. Měl neobvykle tmavou barvu.
"Už tam budeme. Radši buďte ve střehu." Sotva to řekl, Izanami se zdálo, že ucítila známé reiatsu. Nedokázala si ho přirovnat k ničemu konkrétnímu, ale cítila, že přichází z lesa. A taky si byla jistá, že patří někomu, koho už v životě potkala.

Izanami

Inu, naprosto nic k tomu neříkala, protože naprosto nebylo, co k tomu říkat. A tak byla naprosto ticho a naprosto určitě přidala, aby jí ti dva neujeli. Naprosto je slovo dne.
každopádně, jeli docela dlouho, ale to Izanami až tolik nevadilo. Měla dost dobrého koně, žádný plebák, ale pořádný císařský. To byla dost velká výhoda.. Každopádně, hned jak slyšela nápovědu o střehu, ucítila známé reiatsu.
"Pomaleji. Nejsou daleko." pronesla hlasem, který nechtěl slyšet výmluvy.

"Cítíte něco, Izanami-san?" zeptal se Kusane a zpomalil svého koně. Ansen udělal to samé. Oba se zařadili vedle Izanami a přizpůsobili svou rychlost té její.
"Co když o nás už ví?" zeptal se Ansen a natáhl ruku k rukojeti svého meče. Izanami cítila, že to známé reiatsu se přibližuje. Ne úplně jejich směrem, ale bylo blíž a blíž.
Kusane si najednou něčeho všiml. Nechal svého koně trošku přidat a oddělil se od skupiny. Zastavil se asi o sto metrů dál a seskočil z koně. Po pár krocích se u něčeho zastavil a skrčil.
Izanami uviděla, že to bylo tělo.

Izanami

"Cítím..reiatsu, z lesa. Skoro určitě shinigami." pronesla potišeji, a sama si tu ruku na rukojeť zanpakuta dala.. protože.. no, i ona z toho neměla nejlepší pocit. Pokud je vidí? "Tak se ještě nepřibližují." odpověděla Ansenovi... nebo alespoň nic takového necítila. Každopádně, Kusane se potom někam rozjel. Izanami ho chtěla hlasitě zastavit, ale uvědomila si, že by to nebyl nejlepší nápad.. všimla si, že seskočil z koně.. a začal něco studovat. Sama z koně seskočila už na místě, a raději shunpla ke Kusanemu - jestli tady teď něco na ně vybafne, bude lepší, když bude normálně na zemi než na koni. Přišla si taky to tělo prohlédnout.

Kusaneho málem jeblo, když se vedle něj Izanami nečekaně objevila. Na tohle si ještě dlouho bude muset zvykat. Co se těla týkalo, byl to jeden z císařových mužů. Izanami to poznala podle uniformy. Byla stejná jako ta Ansenova. Ansen přijel na svém koni blíž.
"Jeden z našich." Řekl Kusane a začal si prohlížet jeho zranění. Bylo očividné, že smrtelná rána byla způsobena ostrým předmětem. Bodnutím.
"Myslíte, že to udělali shinigami?" zeptal se Kusane Izanami.
Ta z rány necítila žádné reiatsu, které by tam zanpakuto normálně zanechat mohla.

Izanami

Císařův muž, bodná rána. Izanami ho asi neznala, ale tak to bylo u naprosté většiny mužů svého pána, takže tím se nějak netrápila, a alespoň bylo tohle objevení pro ní jednodušší. Každopádně, zdálo by se to jisté, kdo by to mohl způsobit, ale...
"Nesedí všechno. Buďto hodně schopný shinigami, hodně neschopný shinigami, a nebo něco úplně jiného." vysvětlila rychle. nebylo to sice moc vysvětlení jako takové, ale jen z tohohle víc poznat bohužel nemohla.

Najednou Izanami ucítila silný závan reiatsu. Něco se blížilo - rychle. Než ale stihla cokoliv říct, kolem trojice se objevila dobrá desítka shinigami. Možná víc. Byli samozřejmě ozbrojení.
"Takže to byla past. Samozřejmě." Povzdychl Ansen.
Většina z těch shingiami se podívala na tělo, u kterého trojice stála. Vypadali trochu zmateně.
"Zabijete nás stejně jako jeho? Nemyslete si, že se nebudu bránit!" Zařval Ansen a tasil svůj meč. "Kdo bude první, huh?" Zakřičel.
Kusane si je prohlížel pečlivým pohledem. Od hlavy k patě. Vypadal připraveně, ale do zbraně zatím nešel.
"Myslím, že to nebude nutné, Ansene." Řekl.
Ansen se na Kusaneho podíval znechuceně. Asi si myslel, že se Kusane vzdává, protože nemají šanci.
"Nebude to nutné, protože jste ho nezabili, že shinigami-san?" zeptal se.
Shinigami mu ale neodpověděl. Místo toho se podíval na Izanami. "Proč se někdo jako ty tahá s nimi?" zeptal se.

Izanami

Inu, dostali se do velmi nepříjemné situace. Shinigami bývali velmi dobrými bojovníky, to bylo jasné.. a císaře rozhodně nepovažovali za přítele. Ale ještě ani ne za naprostého nepřítele..snad. Zatím neměli dostatečný důvod zabíjet někoho od nich. A Shinigami většinou nedělali takhle hloupé chyby... takže naprosto věřila Kusaneho teorii, že tohohle muže Shinigami nezabili. Koneckonců..sama to tak viděla.
No.. a takhle to bylo vždycky. Takhle se k ní choval každý. Jakmile se snažila udělat nějaké rozhodnutí sama za sebe, nejraději by všichni rozhodovali hned za ní. O tom, co ona bude dělat. O tom, kam ona patří. Ale takhle už to dál nepůjde. To už si Izanami slíbila.
"Proč někdo jako vy nestojí na straně duší těch, jejichž domy byly před nedávnem zničeny a jejichž životy byly obráceny vzhůru nohama?" odpověděla na otázku otázkou s chladem v očích.

"Jsou nevděční. Obětovali jsme toho pro ně tolik a teď na nás hledí jen s nenávistí v očích. Však se sama podívej." Ukázal na Ansena, který se tak skutečně díval.
"Myslí si, že my můžeme za to, co se stalo. Však naše domovy byly taky zničeny!" Zvýšil hlas.

Izanami

Podívala se na Shinigamiho s očima tak chladnýma, že Akiho kliky by se mohli v porovnání stydět. Nebyla v nich nenávist. Nebylo v nich nic, co by vydávalo jakýkoli pocit. "A tohle je právě problém s Gotei..." pronesla právě s těma očima, se kterýma pak odtáhla pohled na toho mrtvého. ".. ať se děje co se děje, nikdy by neuznali chybu. Nenapraví, co pokazí..." dodala ještě, ale pořád to nebyla celá věta. Izanami takhle mluvila hlasem strašně..bez ničeho. Byl to monotónní, ale strašně nepříjemně znějící hlas. proto měla tak ráda bílou.. je to sice barva světla, ale...není nijaká. Je to nejsvětlejší barva, a přesto není výrazná. Přesto není považována za "veselou" jako červená nebo žlutá. Tak nějak prostě...je tam, ve spektru. Jako Izanami. "... a ještě mají tu drzost říkat tomu únik plynu." dodala k tomu, a konečně větu ukončila. Tady už na konci přidala trochu důrazu a ostrosti.

Když Izanami domluvila, chlapík trochu couvl. Bylo na něm vidět, že se Izanami asi bojí. "Ale!" Začal a tam i přestal. Z davu vylezl někdo další. A Izanami ho znala. Ne moc dobře, několikrát spolu mluvili. Byl to jeden z důstojníků deváté divize. Jmenoval se Kaoi. Vysvětlovalo to to známé reiatsu, co Izanami cítila. "Izanami-san." Pozdravil jí příjemným pohledem a přikývnutím hlavy. "Není důvod se rozčilovat." Sice se nerozčilovala, ale vypadalo to, že nemluví jen na ní, ale i na Ansena, který neměl daleko do vrčení a tasení meče.
"Jak už řekl tady pán, my jsme tohoto muže nezabili. A taky nejsme součástí gotei." Potom ostatním přikázal, aby schovali zbraně a oni tak učinili. Zdálo se, že jim Kaoi velí a nebo ho respektovali dostatečně na to, aby ho prostě poslechli, když po nich něco chce. Vlastně tam mezi tím asi ani není taková hranice.
"Pojďte s námi." Vybídl císařovu skupinu a sám se vydal k lesu.
Kusane ze země sebral tělo padlého muže. Nehodlal ho tam jen tak nechat. Přehodil ho přes svého koně a toho potom pěšky vedl za skupinou.

Kaoi se zařadil vedle Izanami. Za tou byl právě Kusane a vedle něj Ansen. Kusane se tvářil jako vždy celkem nad věcí a pozorně poslouchal všechno, co shinigami říkali. Ansen naopak předstíral, že tam není.
"Izanami-san. Dlouho jsme se neviděli. Jak jste se měla?" zeptal se.

Izanami

Ah, tak tohle byl ten známý signál ve vlně neznámého.. docela rychle si vzpomněla na jeho jméno, i odkud ho znala. Tedy, bylo jisté, že s ním byla shinigami, jen..konkrétně. Také člen deváté..neměla ponětí, co tady dělá, ale buďto to zjistí, a nebo den nedopadne dobře. A nebo obojí. Kdo ví. Určitě se nerozčilovala v tom rozhovoru, ale bylo jasné, že to ani není mířené na ní, jen taktní uklidnění Ansena. Chytré.. dobrý tah. Jestli byl diplomat, pak si bude Izanami muset dávat pozor.. ale její přesvědčení bylo skálopevné. Tady v přetahování na temnou stranu neuspěje!
Přikývla na "Pojďte s námi." Sranda byla, že jak všichni schovali zbraně... určitě si jich pár nechalo ruce na jílci. Izanami tohle dělat nemohla.. s tím velkým mečem na zádech, každý by to viděl... Dobrá věc, že jí nervozita už nijak moc ani netrápila. U ní by to byl špatný zlozvyk. Každopádně, Kaoi rozjel docela normální konverzaci. Izanami moc nechápala, proč.. ale.. co se dalo dělat. "Dost dlouho.." poznamenala, a zamyslela se. Trvalo to jen pár sekund. "Jako lid, kterému sloužím. Zezačátku dost špatně.. teď už fajn. Co vy, Kaoi?" odpověděla mu zase bez nějakých větších náznaků emocí.. i když v očích ji pořád hořel oheň odhodlání k její věci.

"Naše skupina byla větší. Teď je menší." Odpověděl. "Ne moc dobře." Kaoi si povzdychl a podíval se za sebe na Ansena. Vypadalo to, že z něj nemá dobrý pocit. Bylo to pochopitelné.
"Souhlasíte s jejich smýšlením? Víte, že nenávidí shinigami." Řekl.
To se do toho vložil Kusane. "To není zase až tak úplně pravda. Jde jen o to, že ti, co jsou hlasití přeřvou všechny ostatní. V Rukoni žije spousta lidí, kteří proti shinigami nemají vůbec nic."

Izanami

"Co se jí stalo?" zeptala se s pozdvihnutým obočím. I jakožto nečlenové Gotei pochybovala, že by na ně Gotei nějak útočila.. císařovi lidé byla druhé možnost, ale pravda byla, že ještě nebyla žádná vyloženě otevřená nepřátelství, a navíc, prostý lid se většinou bál černých postrachů se superschopnostmi a mečem..
"Navíc.. nenávidí jejich velení." upřesnila ještě to, co řekl Kaoi, a dál se k tomu nevyjadřovala..čímž taky záměrně naprosto uhnula otázce, jestli s tím vším souhlasí.

"Před několika měsíci na nedalekou vesnici zaútočila skupina zatoulaných hollow. Byli jsme oslabení, hladoví a vysílení, ale i tak se několik lidí včele s našim velitelem domluvilo, že tam půjdou a tu vesnici ochrání." Začal Kaoi se svým vyprávěním. "Ztratili při tom jen jednoho shinigamiho. Velitel byl dost silný, takže je většinou zvládl pobít bez problémů. Lidé je oslavovali a vítali ve svých domovech. Netrvalo to dlouho, než se domluvili na tom, že budeme žít tam a chránit je. Jeden z mužů nám to přišel oznámit. S tím, že ostatní přespí právě ve vesnici. Když jsme tam druhý den přišli, všichni naši byli zmasakrovaní ve spánku. Podřezali je jak zvířata." Kaoi se dost ošklivě podíval na Kusaneho. "Takže je pro nás trošku těžké věřit někomu, kdo o shinigami neprohlašuje nic zlého."

Izanami

Jo, život je hořký. To byla tak nějak jediná myšlenka, která ji v té chvíli mohla přijít na mysl. Přinejmenším to byla velmi vhodná a tak akorát historka na situaci, kde potkají další shinigami, která nepatří ke Gotei a dokonce by se nebála jít proti ní. Tak akorát se Kaoimu musela hodit.
"Ano..prostí lidé mají zvyk nevěřit. Nejednou jim to zachránilo krky." konstatovala, víc k tomu říkat nechtěla, ale taky chtěla ukázat, že jí ta zpráva nešokovala ani nezasáhla. Byla to smůla, to určitě. Sama mrkla na Ansena. Ten by se jí taky nejraději zbavil, jak rychle by to jen šlo. A kdo ví, kolik dalších takových bylo mezi Císařovými muži. Izanami počítala s tím, že většina. Naučila se s tím běhat.. a chodit už nebylo potřeba.
"A přesto nás teď někam vedete." dodala k tomu suše, když Kaoi útočil na Kusaneho. Buďto jim věřili, a nebo chtěli připravit past. Izanami by jim asi ani jedno nedoporučovala... ale tu past ještě méně.

"To je pravda." Zasmál se Kaoi trochu odlehčeně. "Znal jsem vás, Izanami-san. Nebo aspoň myslím, že jsem vás znal. Doufám. Možná jste si za tu dobu, co jsme se neviděli, změnila. Stává se to, ale i tak věřím, že srdce máte pořád na správném místě." Povzdychl si.
"Jsme docela zoufalí. Navíc mám pocit, že nás někdo loví jako divokou zvěř."
Kusane trochu zbystřil. "To nejsme my, shinigami-san. Víme o vás, protože jsme vás nechali sledovat." Když Kusane řekl sledovat, Izanami měla pocit, že Kaoi tasí zanpakuto. Jenže Kusane mluvil dál. "Nebylo v tom ale nic zlého. Opatrnosti není nikdy dost. Chtěli bychom, abyste se k nám přidali."
"Proč?" zeptal se Kaoi.
"Bude válka." Vložil se do toho Ansen.
Kaoi se nechápavě podíval na Izanami.

Izanami

Kývala. Nebyla si úplně jistá, jestli ji Kaoi doopravdy znal, ale pravda byla, že ona se se svými pocity nijak tak nějak nikdy netajila, takže to asi nebylo zrovna těžké. A její srdce pořád bylo na tom místě, kde bylo předtím. Vždycky dělala to, co věřila, že je to nejlepší, že to pomůže největšímu počtu lidí. Teď nedělala nic jiného.
"Ještě nutně být nemusí." pronesla Izanami spíš aby tak nějak zastavila Ansenův hate. Ani pořádně nechápal, co vlastně nenávidí. "Císař dal Gotei 13 ultimátum. Buďto se vzdají své organizace a dosadíme vlastní vůdce, kteří nejlépe hájí lid Rukoni, a nebo přinese poslední válku, aby konečně v Soul Society zavládl mír. Rozhodnutí je na nich." dodala k tomu chladně a s klidem. Byl to silný tah, co Císař udělal, a nemělo cenu ho nějak obcházet.

Kaoi nevěděl, co má říct. Přidat se k nim? Vypadalo to, že se mu ta myšlenka úplně nelíbí. Hlavně po tom, jak se na něj díval Ansen a jakým tónem mluvil.
"Probereme to později." Řekl.
"Za chvíli dorazíme do tábora. Tam budeme ve větším bezpečí." Nezdálo se, že by jim něco hrozilo, ale tak snad Kaoi věděl o čem mluví. Navíc ta mrtvola na poli. Taky to možná byla past. Kdo ví.

Zanedlouho skupina přišla před vztyčenou bariéru, kterou Kaoi pomocí nějakého kida zrušil. Když prošli, zase jí obnovil. Izanami si všimla toho, že je tu postaveno několik provizorních dřevěných domků. Taky si tu hrálo několik malých dětí.
"Vítejte v našem táboře." Řekl Kaoi.
K Izanami přiběhla nějaká malá holčička. "Ty jši kjásná!" Zakřičela a podala jí kytku.

Izanami

Už zůstávala ticho po zbytek celé té cesty.. neměla moc k tomu, co říct. Ona sama hodně dlouho a hodně intenzivně přemýšlela o tom, co vlastně udělá, když dostala všechny ty nápady.. ale nakonec se rozhodla, a rozhodně nelitovala svého rozhodnutí. Naopak.. byla si s ním jistější každou chvíli, co vešla do Rukoni.
No..a jejich tábor nebyl moc odlišný od toho, když vešla do Rukongaie před lety. Vypadalo to tu... no, jako hodně provizorní tábor. Izanami ale vůbec nechytala, čeho tábor to tady vlastně byl. "Co je vaším cílem? Co tady děláte?" zeptala se napřímo, protože tak to ona dělala, a... byla u ní nějaká holčička. Milá holčička. Izanami se na ní usmála a vzala si květinu. "Ale ty jsi hezčí..takže květina pro princeznu." řekla jí mile, tak, jak ona uměla, sklonila se, a podala jí tu květinu zpátky. Jen byla celá sněhově bílá. Kouzlo reiatsu.

Kaoi nechal Izanami, aby si vyměnila květinu s holčičkou. Ta se začala chechtat a odběhla někam pryč.
Většina těch chlápků, co byla s Kaoiem, někam zmizela, takže tu zůstal už jen on, Izanami, Kusane a Ansen.
"Cílem?" Zeptal se Kaoi a pobaveně se usmál. "Chceme jen žít. Nic víc, Izanami-san. Však se rozhlédněte." Ukázal rukou na celý tábor. "Máme tu rodiny. A nehrozí nám, že se nad námi na nebi objeví nějaké monstrum, co všechno zničí." No, nebyla to sice úplná jistota, ale něco na tom asi bylo. Takový Izuna by neměl důvod útočit tady, když všechno co chtěl, bylo právě v Seireitei.

Izanami

"Ah...takže vaše cíle jsou zaštítit vaše rodiny." pronesla Izanami. Kaoi se zdál, jakoby slovo "cíle" muselo hned znamenat něco doopravdy ambiciózního, ale Izanami nic takového neočekávala. Stejně jako přestavba Rukongaie původní taky nebylo nic ambiciózního, dokud se neobjevil císař. Ten ambiciózní byl.. ale založil svojí vládu na tom, že je dobrý ke svému lidu. Jinak by ho lavina smetla. A Izanami by tu lavinu vedla. Nebylo to teď ale potřeba.
"Fér." dodala ještě s přikývnutím a rozhlédla se s úsměvem kolem.

Když Izanami řekla fér, Kaoi se jen usmál. "Máte hlad?" zeptal se tak nějak všech. Ansen se jen zamračil a něco si zamrmlal pod vousy. Pohostinnost shinigami se mu asi nezdála. No, Kusane byl trochu jiný případ. Okamžitě si pohladil svoje bříško a dvakrát přikývl hlavou.
"Něco bych si asi dal." Potvrdil.
Kaoi se ještě podíval na Izanami. Vypadalo to, že jí bere jako velitele skupiny. Což se samozřejmě vůbec nelíbilo Ansenovi.