Chrám Asakura

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Byl rád, že mu jeho plán zase pro jednou vyšel. Nahodil spokojený úsměv a dřevěný meč si přehodil přes pravé rameno. Poté ten klučina promluvil o Akiho zanpakuto. Akiho úplně píchlo na hrudi. Okamžitě podal chlapci ruku a pomohl mu vyskočit na nohy.
Říkal si, mé zanpakuto..?
Pravil s vykulenýma očima a pro změnu bez úsměvu na tváři. Byl si jistý, že jestli si ten kluk dělá srandu, tak zešílí.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Yudai

"On vám toho táta moc neřek, co?" zeptal se Yudai a vzdychl. "No jo, vaši zanpakuto. Bez ní jste poměrně k ničemu, co si budeme povídat. S dřevěným mečem nezabijete. Tedy, někoho slabého nejspíš ano, ale ne ty, proti kterým půjdeme." Yudai si asi neuvědomoval, že svými řečmi v Akim nejspíš vyvolá mnohem víc dalších otázek. Rozhodně si to neuvědomoval.

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Mluvil hodně o historii..
Pravil Aki trochu zmateně. Poté se trošku zarazil, když ve větě zaznělo "proti kterým půjdeme". Aki nadzvedl lehce levé obočí a podíval se na Yudaie.
Proti komu půjdeme?
Zeptal se dost překvapeně. Aki si zažíval maličko svůj sen, vrátí mu zanpakuto a ještě ho využijí na zabíjení!

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Yudai

"Hm. Když vám to neřekl, tak vám to nemůžu říct ani já. Počkejte prosím. Nejdřív asi budeme řešit váš meč." Yudai se posadil do trávy a poškrábal se na noze. "Izumi Razaki je ve světě lidí," řekl Yudai. "Máme na něj nasazeného našeho muže," řekl Akimu.

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Nebojte, jsem trpělivý člověk..
Pravil Aki a zasmál se. Náhle se Yudai usadil a Akiho nenapadlo nic jiného, než si překřížit nohy a posadit se také.
Izumi Razaki..
Pravil Aki a zatnul pěst, na tváři se mu však objevil úsměv.
On má moji zanpakuto?
Zeptal se.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Yudai

"Samozřejmě. Nebyl to právě on, kdo vám ji zapečetil?" zeptal se Yudai. Ale nečekal na Akiho odpověď. "Nicméně k boji s Izumim Razakim snad nedojde. Doufám, že vše vyřešíme diplomaticky. Budeme ho potřebovat a on bude potřebovat nás. I vás."

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Pravděpodobně..
Pravil a pokrčil trochu rameny. Aki popravdě nevěděl, kdo zrovna zapečetil jeho zanpakuto. Poté pohlédl na Yudaie a zasmál se.
Jak znám Razakiho, tak s nikým jako jsem já..
Ukazál na sebe.
..nebude chtít mít nikdy nic společného, ani kdybych měl být rozhodujícím faktorem v záchraně Soul Society...
Pravil opět s úsměvem.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Yudai

Yudai se uchechtl. "To je pravda, Maki-san. Ale věřte mi, že když lidé nemají na výběr, tak se uchýlí k řešením, na které by za normálních okolností nikdy v životě ani nepomysleli." Yudai sáhl do kapsy, vytáhl balík žvýkaček, jednu vytáhl a hodil si jí do pusy. Následně Akimu nabídl. "Myslíte si, že vy byste s ním spolupracovat dokázal? Kdyby šlo, řekněme, o záchranu celého světa?"

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Aki měl na tváři stále úsměv. Koukal se tak do nebes, když v tom mu Yudai položil velice zákeřnou otázku. Aki si byl téměř jistý, že s Razakim jen tak nevyjde, ale to nemohl říct. Nejspíš by se ho poté tady zbavili a svou zanpakuto by nedostal.
Před čím a proč budeme zachraňovat svět?
Zeptal se Aki a pohlédl přitom přímo na Yudaie.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Yudai

"Jak už jsem řekl, ty nejdůležitější informace nechám na otci. Ví toho mnohem víc než já a já bych možná něco popletl. Vím toho ale dost na to, abych věděl, že se blíží něco, co jsme ještě nikdo z nás nezažil a existuje velká šance, že to bude mít obrovský dopad na to, jak žijeme. Pokud po tom ještě žít budeme." Yudai se trochu zapotil, když skládal slova tak, aby dávala smysl.

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Nuže, dobrá..
Pravil Aki a dlouze se protáhl.
Myslím, že bojovat za to, abych žil už je dostačující důvod..
Zasmál se a opět se podíval na Yudaie.
Ale povězte mi, co když s vámi Razaki odmítne vyjednávat kvůli mojí osobě?
Ukázal na sebe a lehce nadzvedl obočí. Aki se maličko obával odpovědi.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Yudai

Drsně se podíval na Akiho a stejně tak drsně se usmál. "Nedáme mu na výběr." Potom se mu vrátil jeho normální výraz rozumného mladého muže. "Ale ne, z toho, co jsem slyšel, je to moudrý muž. A k tomu i dobrý. A dobrý muž nepotřebuje důvod k tomu, aby udělal správnou věc." Nakonec Yudai vstal a podal Akimu ruku, aby se o ni opřel a taky vstal.
"Pojďte se mnou, myslím, že je na čase, abychom něco snědl," řekl Akimu a vyrazil kamsi do zahrady.

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Ten první tón toho kluka se mu líbil. Takovej hezky nekompromisní. To měl Aki rád.
Dobrá..
Odpověděl Aki s velkým úsměvem, šlo vidět, že celá ta situace se mu dost zamlouvá. Nakonec tedy přijal i ruku a vyskočil na nohy.
S tím taky zcela souhlasím..kdybych o tomhle místě věděl kdysi dávno, tak se na Gotei vykašlu mnohem dřív..
Zasmál se a založil si ruce za krkem a šel za Yudaiem.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Yudai

Když Aki začal mluvit o vykašlání se na Gotei 13, Yudai se zastavil a pohoršeně se na Akiho podíval. "Možná, že nejsme součástí Gotei 13, ale i přesto je respektujeme. Vážíme si toho, co pro světy dělají." Ještě chvíli na Akiho koukal, a pak zase vyrazil.
"Hádám, že to chvíli potrvá, než se nám podaří zapracovat na vás. Uvidíme." Jakmile domluvil, vešel do dveří, které nejspíš vedly do nějaké zadní části chrámu. Dvojice došla do poměrně velké kuchyně.

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Šel stále za Yudaiem, samozřejmě si nemohl odpustit další poznámku ke Gotei 13. Přesto Aki věděl, že musí opatrně. Byl tu konečně někdo, kdo mu opravdu chtěl pomoct, proto bude dobré, minimálně do získání zanpakuto spolupracovat. A pak čekat, jakej je tedy ten jejich plán.
Gotei 13 je moc hezká myšlenka s ušlechtilým cílem, to je jasné..
Pravil a podíval se na Yudaie.
Ale někteří lidé, kteří se dostali do vyšších pozic už většinou nejsou schopni, ba dokonce nechtějí být schopni, plnit jejich povinnosti..jsou prostě, slabí, uplacení..Gotei 13 potřebuje čistku..
Pravil nakonec s úsměvem a rozhlédl se po kuchyni.
Co všechno jste si o mě zjistili? A co si o mně myslíte vy, přijdete mi jako fajn chlapík, zajímá mě váš názor..
Zeptal se.
Samozřejmě pouze pokud je tvůj názor dobrý..
Ujistilo ho Akiho klasické vnitřní já alá "Já jsem král a nikdo mi nesahá ani po kotníky".

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Yudai

"Myslím si o vás to, že jste arogantní zrádný parchant, který dokáže velmi dobře hrát a přetvářet se. Jste ale zbrklý a vaše ego vám nedovolí vidět vaše vlastní chyby, díky kterým si často hodíte klacek pod nohy. To se vám taky stalo osudným. Nicméně máte i světlé stránky. Jste velmi silný muž, který má obrovský potenciál. A myslím, že když na něm zapracujeme, dokážeme najít cestu ke společné spolupráci." Yudai šel do Akiho naplno. Když to chtěl vědět, dostal to. "Pravda je taková, že vás potřebujeme. A vy potřebujete nás. I když o tom ještě nevíte. Ale až vám otevřeme oči, uvidíte to sám."

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Byl docela překvapen, přesto si stále držel svůj úsměv na tváři. V hlavě však Yudaie právě mordoval.
No ubral bych trochu v první části a přidal k těm světlým stránkám, ale tak znáte mě teprve chviličku že jo..
Zasmál se a rozhlédl se po kuchyni, už hledal nějakou tu baštu.
S tím nejspíš budeme muset počkat na tátu..popravdě už se docela těším..
Pravil a dlouze se protáhl a prokřupal si krk.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Yudai

"No, chviličku. Vím o vás dost. Osobně vás sice znám jen chvíli, ale věřte mi, že jsem velmi dobře zásobován informacemi." Yudai ukázal na jede stůl a sám se k němu posadil. Na stole už byl talíř s jídlem. Vedle talíře byl kelímek s nějakým pitím. K jídlu byla nejspíš nějaká ryba nebo co.
"Přijde brzy. Nejdřív musí vyřídit naše hosty."

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

V pořádku, tak či tak věřím, že brzy svůj názor ještě přehodnotíte..
Usmál se a sedl si ke stolu. Aki už dlouho neměl nějaké pořádné jídlo, takže byl docela natěšený, i když by momentálně preferoval nějaký pořádný kus masa.
Umím čekat..
Pravil a mávl ledabyle rukou. V mysli už totiž dávno jedl!

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Aki > Aki uslyšel kroky několika osob. Pokud se otočil, uviděl Jinseie - dědu, se kterým předtím mluvil a několik mužů v černých kimonech, kteří šli po jeho boku. Zastavili se asi deset metrů od Akiho a Yudaie, něco si řekli a muži v černém nakonec odešli.
Jinsei přišel ke dvojici a posadil se. "To by bylo," řekl s úsměvem.

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Chvíli pozoroval skupinu, která se následovně rozpadla a Jinsei si přisedl k Akimu a Yudaiovi. Aki se na něj podíval s úsměvem.
Už jste nám chyběl..
Zasmál se a pak hodil hlavou na Yudaie.
Yudai už mi tu spousty věcí ukázal a řekl, ale s hlavní částí mám prý počkat na vás..
Položil si lokty na stůl a podepřel hlavu, nahodil úsměv plný očekávání.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Jinsei

"Ano," odpověděl Jinsei. "Začneme hned. Není času nazbyt." Jinsei zvedl ruku a za chvíli u něj byla nějaká služka, která mu donesla jídlo. Okamžitě se do něj pustil. "Tak, Aki. Řekněte mi, co víte o své rodině." Yudai tam jen seděl a tiše pozoroval.

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Přikývl. Poté se Aki podíval na jídlo, které už na stole bylo, když přišli s Yudaiem a ukazováčkem na onen talíř ukázal.
Mohu?
Poptal se. Poté se s úsměvem podíval na Jinseie.
Abych pravdu řekl, tak si vůbec nevzpomínám..
Zasmál se a pokrčil rameny. Samozřejmě nedával najevo, že doopravdy touží zjistit něco o svojí rodině.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Jinsei

Když se Aki zeptal, jestli může začít jíst, děda jen přikývl. "Samozřejmě." Aki nakonec přiznal, že o své rodině nic neví. "To je pochopitelné," řekl a chytil se za bradu. "Hmm. Jak vám to říct. Když jste se narodil, rod Makasaki už byl skoro zničen. Vaši rodiče a jeden z vašich dědů, byli poslední přežívající členové. Když vám byl asi rok, tak za mnou přišli a prosili mě o to, abych si vás vzal pod svoji ochranu a vychoval. Prosili mě. Tenkrát ale nebyla dobrá doba. Byli jsme ve válce a já věděl, že byste se mnou nebyl v bezpečí. Musel jsem je odmítnout. Bohužel, vaše rodina na tom také nebyla nejlépe. Kvůli tomu, že nám v minulosti pomohli, po nich šli naši nepřátelé. A netrvalo to dlouho, než je dostali. Myslel jsem si, že jste zemřel i vy, ale nakonec se ukázalo, že vás nechali někde v Rukongaii. Byl to poslední zoufalý pokus o vaši záchranu. A povedlo se to. Dokázal jste se o sebe postarat. " Když Jinsei domluvil, napil se z misky. Podle vůně v ní měl saké. "A teď jste tu. A já jsem odhodlán splnit prosby vašich rodičů a postarat se o vás.

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

A tak si tedy dal sousto a zapil to pitím z připraveného kelímku. Poté pozorně poslouchal staříka, jak popisoval Akiho minulost. Byl to zvláštní pocit, dozvídat se o sobě takové věci.
Takže jsem místo pomalu každodenního boje o přežití v Rukongaii mohl vyrůstat bůh ví kde a žít si skoro jako král?
Jeho úsměv se na moment vytratil z obličeje.
Taky jsem mohl být úplně někdo jiný..
Pravil a pohlédl na Jinseie.
Víte kdo zabil moje rodiče?
Zeptal se spíš jen tak ze zajímavosti, rozhodně v tom nebyla cítit žádná touha mstít se.

» Chrám