Chrám Asakura

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Místo vzdálené několik kilometrů od Tokia. Je to malý chrám na kopci, který je obklopen velkým jezerem. Lidé říkají, že je místo dávno opuštěné. Kdyby ale dokázali vidět přes hranice života a smrti, zjistili by, že to není úplně pravda.

_____________________________________________________________

Aki > Aki se probudil na futonu. Bylo to velmi příjemné ležení a dokonce by se dalo říct, že si i odpočinul, kdyby ho tolik nebolela hlava z toho, jak ho někdo praštil. Po chvilce zkoumání Aki zjistil, že je uprostřed většího pokoje, který je obklopen papírovými zdmi. Vedle futonu ležela miska s vodou.

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Probral se. Už automaticky vymýšlel plán útěku, než mu došlo, že je tu vlastně hezky. Vyspal se, vedle ležela voda, nikde žádný mříže a hlavně žádný Teletubbies. Jediná vada na tom všem byla, že mu docela třeštila hlava. Aki se nakonec natáhl pro misku s vodou, i když měl s potraviny od cizích lidí akorát otraviny, ale doufal, že tentokrát se na něj opravdu usmálo štěstí. Dal si tedy jeden opatrný doušek.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Aki > "Vidím, že jste se probral, to je dobré," ozval se hlas staršího muže. "Nebojte se, není to otrávené." Zasmál se. "Omlouvám se, že vás můj syn tak přepadl, ale někdo vás sledoval, a kdyby se s vámi pokusil mluvit, nejspíš byste mu nevěřil a způsobilo by to akorát trable. Takhle to bylo rychlejší. Slibuji, že vám to vynahradíme."

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Najednou se tu objevil postarší tejpek. Aki se prvně lehce lekl, myslel, že je to Sai, ale naštěstí každý starší člověk není ona. Nahodil tedy velký úsměv, kývl a dopil zbytek vody.
Nemějte mi to za zlé, ale kde jsme, kdo jste a proč tu jsme?
Zeptal se. Aki byl docela překvapený, čekal ledacos, ale určitě né to, že ho někdo přepadne a pak takhle mile pohostí. Nebo spíš, že na něj vůbec bude někdo milý.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Aki > "Nemám. Je zcela pochopitelné, že chcete znát odpovědi na některé otázky." Muž si stoupl. Předtím mu moc nebylo vidět do tváře, seděl na stoličce ve stínu. Stařík vypadal jako tuctový příjemný dědula. Akorát měl velkou jizvu na obličeji. "Jmenuji se Jinsei. Izumi Jinsei. Nacházíte se v posvátném chrámu, kterému jednoduše říkáme - Asakura. A jsme tu pro to, Maki-sama, abychom konečně splatili dluh. Jeden druhému."

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Přitakával hlavou celou dobu, co ten muž mluvil. Poté co domluvil, byl Aki pár vteřin potichu, ruku měl na bradě. Nejspíš přemýšlel.
Říkal jste..Izumi?
Zeptal se a nahodil trošku nejistý úsměv.
Takže říkáte, že mě znáte a že vám ještě něco dlužím a vy mně taky?
Zeptal se a lehce nadzvedl levé obočí. Aki si nebyl jistý, jestli je ten muž blázen, nebo jestli se Aki moc udeřil do hlavy.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Jinsei

Stařec se hlasitě zasmál. "Nemusíte se bát. Ano, Izumi. Stejně jako Izumi Razaki, kterého nejspíš znáte. Řekněme, že máme stejné kořeny," odpověděl Akimu. Jinsei zřejmě nečekal, že Aki bude pokládat správné otázky, ale dělo se tak. Nadšeně tleskl rukama o sebe a znovu se posadil. Tentokrát si stoličku přisunul blíž k Akimu. "Ano. Je to dluh starý stovky let. Neříkejte, že nevíte o svém původu, Maki-sama," zakroutil hlavou. "Udělejte si pohodlí, čeká nás hodina historie."

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

No už jsme se potkali..
Pravil a trochu se zasmál. Aki se maličko styděl za to, co v minulosti udělal. Tedy ne za to, že nechal zmizet Yasumara, to bylo totiž boží, ale za to, že se poté nechal tak lacině chytit.
Na učení jsem nikdy moc nebyl, ale budiž..
Pravil a lážo-plážo mávl rukou, poté se usadil do tureckého sedu naproti staříkovi a pozorně s úsměvem poslouchal.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Jinsei

"Kdysi dávno existovalo několik mocných klanů, které mezi sebou bojovaly o to, kdo je nejsilnější a uchopí se vlády nad těmi ostatními. Ne všichni mezi sebou však chtěli bojovat. Můj klan - Izumi. Byli jsme považováni za jeden z nejsilnějších klanů, ale naše síla nebyla jen v tom, že jsme byli dobří bojovníci, to ne. Na rozdíl od jiných, jsme měli spojence. Mezi ty spojence patřil klan Makasaki. Říká vám to jméno něco?" zeptal se Akiho.

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Pozorně poslouchal toho staříka, jehož jméno už nejspíš zapomněl. Seděl tedy v tureckém sedu, s úsměvem, rukama založenýma za krkem a spokojeně přikyvoval. Poté se ho stařík na něco zeptal, Aki prvně zvedl pravé obočí, poté levé. Nakonec zavrtěl hlavou.
Bohužel ne..
Odpověděl na otázku toho staříka.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Jinsei

"Měl byste. Pocházíte z nich," řekl Jinsei a vrátil Akimu úsměv. "Jeden z mých předků - Izumi Jinpachi, byl velmi dobrým přítelem jednoho z vašich pradědů. Myslím, že se jmenoval Makasaki Hotaru. Nicméně, rovnou k tomu, co vám chci říct." Jinsei potom začal vyprávět sáhodlouhé příběhy o tom, jak spolu dvě rodiny dobývaly nějaké osady, hrady a bojovaly s jinými klany. Bylo toho hodně. Nakonec se však dostal k hlavní pointě celého příběhu. A zrovna když se to Akimu chystal říct, do místnosti vešel mladý muž. "Zdravím, otče," pozdravil Jinseie, a pak se podíval na Akiho. Kývl hlavou na pozdrav.
"Otče, hosté dorazili," řekl Jinseiovi, načež dědula vstal, uklonil se Akimu. "Omlouvám se, musím vám příběh doříct později. Pokud by vám to nevadilo, nechal bych vás ve společnosti svého syna - Yudaie."

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Akiho šikovná hlavička to naštěstí všechno pobírala. Přesto byl velmi zaskočen. Jediné co nechápa bylo, proč je Maki a klan se nazýval dlouze Makisaki. V tom však do místnosti přišel nějaký klučina. Aki krátce pokývl na znamení pozdravu.
Možná to bude lepší, aspoň to všechno trochu zpracuju..
Pravil jak jinak než s úsměvem.
Nejsi ty ten, co mě praštil?
Pravil a lehce nadzvedl pravé obočí. Chvíli vypadal fakt chladně. Nakonec se však zasmál.
Dobrá práce, nevěděl jsem o tobě a docela i slušná rána..
Pravil a položil se na záda, nohy měl však stále překřížené.
Makisaki..
Zašeptal a koukal na strop.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Yudai

"Ano, mockrát se omlouvám," uchechtl se a přejel si rukou po zadku hlavy. "Někdo vás ale sledoval. Jsem si celkem jistý, že to byl quincy. A rozhodně ne slabý. Kdyby nás konfrontoval, mohl nás nejspíš zabít oba. Možná je to hloupá omluva, ale udělal jsem to pro vaše dobro." Posadil se na místo, kde předtím seděl jeho otec. "Nechcete se trochu projít? Venku je hezky. Mohl bych vám to tu ukázat a připravit vás."

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Takže mě přeci jen našel..
Zasmál se. Aki tedy počítal s tím, že to byl ten Quincy, který zabil jeho původní cíl. Každopádně se Aki bez jediného slova zvedl a podíval se na mladíka.
No můžeme jít..možná mi můžete taky něco málo říct, váš otec mluvil o nějakém dluhu..
Pravil a rozhodil rukama, jako že o ničem ani netuší. Nejspíš se tedy s klučinou vydal ven.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Yudai

"To nechám na otci," mávl rukou a tak vstal. "Pokud to nevadí." Otevřel jedny papírové dveře, které vedly na zahradu, kde bylo hodně tréninkového vybavení. Od hromady dřevěných mečů, přes panáky, až po různé prolézačky a další věci. "Vy jste byl kapitánem v Gotei 13, že ano?" zeptal se Yudai Akiho.

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

V pořádku, umím čekat..
Zasmál se a vzpomněl si na vězení. Brr. Aki rychle shlédl okolí, na to že tvrdili, že jsou mírumilovní, tu měli slušnej arsenál. Poté se ho ten klučina zeptal na to, jestli byl Aki kapitánem v Gotei 13. Aki byl poměrně překvapený.
Ehm, no..byl jsem kapitán 10. divize..
pravil a rukou si projel ofinu.
Jak to víte?
Zeptal se už s klasicky zvednutým levým obočím.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Yudai

"O Gotei 13 víme všechno. Je to naše práce. Víme také to, že jste byl ve vězení, protože vás označili za zrádce. A také víme, že je to pravda. Ale na tom nezáleží." Zastavil se uprostřed cvičného prostranství. Vzal do ruky jeden dřevěný meč, podíval se na něj, a pak ho hodil Akimu. Sám si taky jeden vzal. "Chci vidět sílu kapitána." Usmál se a postavil se do bojového postoje.

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

No záleží na úhlu pohledu, pro divizi jsem byl lepší kapitán než ta paninka..
Pravil opět s úsměvem. Ten kluk po něm potom hodil meč, Aki ho uchopil do své silnější levé ruky. Chvíli si s ním tak kroužil před obličejem a zíral na něj.
Meč jsem nedržel už dlouhou dobu..
Dodal a pohlédl na Yudaie.
Dobrá tedy, máš právo prvního útoku..
Zasmál se a pevně stiskl meč. Po něčem takovém se Akimu dost stýskalo.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Yudai

"Dobře." A tak tedy Yudai zaútočil. Akiho možná překvapilo, že chlapec použil shunpo, dostal se bývalému kapitánovi do zad, podrazil mu nohy a dřevěným mečem ho vzal přes břicho. Všechno se stalo hrozně rychle. Teď už ale Aki věděl proti čemu stojí. Yudai nebyl jen nevinný chlapec. Z jeho postoje, výrazu a celkové aury, která z něj vyzařovala, dokázal Aki určit verdikt. Yudai byl zabiják.
"Teď jste na řadě vy." Aki věděl, že se nemusí držet zpátky.

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Dobře, byl velmi překvapený. Ale to by nebyl Aki, aby si nenašel nějakou výmluvu. Pomalu se tedy dostal na nohy.
Moje tělo si ještě nezvyklo, seděl jsem ve vězení s potlačeným reiatsu..
Pravil frajerským tónem a hodil vlasy, který mu ten neřád při jeho výpadu rozdrbal. Aki se poté podíval na rukojeť svéčo meče, poté zpět na toho kluka. Nahodil úsměv a obočím udělal známe gesto nahoru a dolů. Takový to laškovný. Poté se pomocí shunpa přemístil k chlapci z levé strany, už už byl v nápřahu, než náhle zmizel a klečel za ním u jeho pravé strany a mečem ho bral z boku na žebra.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Yudai

Yudai očividně nebyl žádný šupák. Zdálo se, že je velmi dobře trénovaný a dokáže udržet krok i s kapitánem. Tedy, s kapitánem, který dlouhou dobu netrénoval a seděl zavřený ve vězení. Což se taky počítalo. Odrazil Akiho ránu. Přitom však ztratil rovnováhu, protože Akiho rána byla dost silná. Klopýtl a měl co dělat, aby si udržel rovnováhu. "Dobrá rána!"

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Trošku zavrčel, byl naštvaný sám na sebe. Dokonce i on, který o sobě vždy tvrdí, jak je perfektní, poznal, že je tu něco špatně a není to takové, jako dřív.
Budu se muset vrátit do formy..
Pravil, zapřel se nohama a tréninkový meč namířil směrem na Yudaie, poté se odrazil shunpem od země a udělal výpad, kdy mečem sekl zhruba od výšky kolen do výšky ramen.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Yudai

Aki se trefil. Yudai zavrčel, dopadl na záda, ale okamžitě udělal kotrmelec dozadu, ze kterého se dostal na nohy. Potom okamžitě vyrazil přímo na Akiho. Začal rychle sekat přímo proti bývalému trestanci, aby ho donutil bránit každý jeho úder. Přitom se Yudai čím dál víc přibližoval.

Poèet pøíspìvkù : 361 Join date : 02. 04. 15

Aki Maki

Usmál se po úspěšném zásahu, ale Yudai zřejmě ještě neměl dost a pokračoval v útoku. Dokonce Akiho docela zaháněl, ale Aki taky nebyl žádné béčko. Řekl si, že zkusí něco jednoduchého, co by možná mohlo toho kluka překvapit. A tak se jednoduše pomocí shunpa přenesl za něj a nakopl ho do zad, vzhledem k tomu, jak byl Yudai zaujatý útoky, tak by mohl snadno přepadnout a spadnout na pusu.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Yudai

A to se taky stalo. Yudai spadl na pusu a zůstal ležet. Nakonec se převalil na záda a posadil se. Meč zůstal na zemi. "Ajaj, tak to vypadá, že jsem se přecenil," zasmál se. "Vypadá to, že jste pořád nevyšel ze cviku. To je dobře. Teď už jen stačí vrátit vám zanpakuto a můžeme začít." Yudai zněl trochu tajemně. Natáhl k Akimu ruku, čímž ho požádal o pomoc při vstávání.

» Chrám