Město

Izanagi

Stál a v ruce držel barel, který záhy explodoval. Netušil jsem, že tu čepujete benzín. Utrousil mezitím co odplyvnul kousek dřeva, který mu zůstal v puse. Vlastně byl trochu zakouřený od toho jak to explodovalo. Rozhodl se být galantní a slečně za pultem vzal zástěru, kterou se následně utřel. Kousky sudu mu však ještě zůstaly ve vlasech. Dal bych si to ještě jednou, ale s paraplíčkem. Hlesl a sedl na barovou židli, která se pod ním hlasitě prohýbala.

Izanagi

Zabolela ho jeho dokonalá zadinka, ale proti těm jizvám které na ní měl tohle nebylo nic. Já jsem nikdy neřekl, že budu slušný. Zabrblal mezitím, co se zvedal, aby se mohl opřít o pult. Nakonec zašel za pult, aby si tam načepoval něco nového, nakonec se rozhodl že vyzkouší od čeho něco. Podivnou směs různých alkoholických nápojů a ředidla začal nakonec konzumovat s hlasitým srkáním. Jako za starých časů. Nevzpomínám si, že by lidé mohli vidět spirituální bytosti, kdo jsi a co tu děláš. Vypálil jako správný člen druhé divize při výslechu, i když on to mohl vědět jenom díky tomu, že ho druhá divize vyslýchala non-stop.

Izanagi

Ucumlával jedovatej koktejl, kterej si namíchal, následně ho po chvilce celý zhltnul. Očkem pokukoval po další sudech. "Jsem pouze kolemjdoucí, mám různá jména a přízviska, ale často mi říkají Izanagi". Odpověděl mu v očekávání jeho odpovědi. Izanagi neměl pocit, že to je Quincy, i když mu nepřipadalo pravděpodobné, že by tu někdo jiný než oni měli být. Vzhledem k výstřelkům Izuny mohli být v jeho skupině i klauni a ostatní cirkusáci. Při pohledu na chaos, který tu vznikl, měl Izanagi celkem dobrý pocit.

Izanagi

Izanagi si nalil z dalšího barelu, tentokrát to vypadalo na klasické pivo. "Lhal bych, kdybych řekl, že jsem přicházím kvůli něčemu jinému, než kvůli Quincy." Promluvil hlubokým hlasem, přičemž si všiml, že obsluha stále ještě chaoticky pobíhá a čeká na policii. Izanagiho to znervózňovalo, luskl dvěma prsty, z kterých zajiskřilo zelené reiatsu a slečna upadla do bezvědomí. "Myslím, že na někoho čekám, ale nejsem si jistý, jestli ho poznám."

Izanagi

Nedozvíš se nic Řekl hlubokým hlasem, nechtěl s ním mluvit o ničem dalším, přeci jenom sám nevěděl co je zač. Proč by měl člen nulté divize mluvit s někým jako on. S randomama se prostě nemluví, ať už po nich hodíte stůl nebo ne, furt jsou to randomové a vy jim nic nedlužíte.

Izanagi

Moje velikost se těžko shání. Pravda byla taková, že většinu gigagů Izanagi prostě roztrhal svým reiatsu. Trhaly se jako staré oblečení, které se ošoupe. Ve dvanácté divizi se již nějakou dobu snažili vynaleznout něco, co by ho dokázalo zachovat ve fyzické formě, ale většinou různá řešení selhávala. Satoshi dokonce začal hledat nový druh materiálu, který by tenhle těžký úkol dokázal splnit. Pokud nemáš nic, co by mi mohlo pomoc, tak se obávám, že půjdu hledat jinam.

Izanagi

Už se téměř chystal k odchodu, ale tahle nabídka ho zajímala. Měl jste moji zvědavost, nyní máte mou pozornost. Řekl a pohodlně se usadil vedle, kde začal žvýkat nějaké slané tyčinky, které mu neustále zůstávaly mezi zuby, takže okamžitě sáhl vedle po párátkách a začal se šťourat mezi svými upířími zuby. Vypadalo to docela nechutně.

Izanagi

Jsem Izanagi Kentaro, bestie ze Soul Society, která přišla ze Soul Society. Nikomu nepatřím, pro někoho nedělám, jsem sám svým pánem. Vysvětlil mu Izanagi. Zajímalo ho, komu to tady vlastně vypráví a vlastně nejspíš bylo i štěstí, že Izanagiho neznal, což mu hrálo do karet. Byla pravda, že Izanagi od svého zmizení o sobě nedával vědět. Neničil města, nezabíjel velké osobnosti ani neterorizoval silné shinigami. Vypadalo to skoro, že se ve světě blízká na lepší časy.

Izanagi

Byl jsem mnohým v Gotei 13, jenom ne tím kým bych chtěl být. Izanagi se podíval na ven z okna, kde právě prošlo několik lidí, povyk venku již nejspíš ustal, přesto ho zajímalo, jestli dorazí ještě někdo další. "Vím o Gotei mnoho a proto jsem se rozhodl z Gotei odejít, bylo mnoho lidí, kteří to přivítali. Spoustě lidí to pomohlo k zisku větší moci, než kterou měli předtím. Pravda je taková, že Gotei je dneska prolezlá korupcí a politikou. Za spoustou rozhodnutí stojí hra za oponou v rozhodovacím orgánu centrály. Jeden čas jsem dokonce velice silně uvažoval o tom, že bych ukončil celé tohle divadlo a centrálu zničil, ale do hry vstoupily jiné okolnosti, které mi umožnily mít k dispozici spoustu jiných možností. Před dlouhou dobou jsem se stal vrchní kapitánem Gotei, což se nelíbilo nikomu z vyšších kruhů, nicméně bylo to rozhodnutí mého předchůdce, proti kterému centrála nemohla nikdy pořádně bojovat. Plebejec se tak stal velitelem největšího známého společenství. Pokud by to mělo dlouhé trvání, změnilo by to běžný život v Soul Society, protože spousta lidí by měla na očích to, že i obyčejná duše může vystoupat k nejvyšším cílům. Po celou dobu mého vedení fungovala celá ta mašinace a lobby za tím, jak mě odstranit, což jsem velice dobře věděl, protože i v něčem jako Soul Society ještě existují lidé, kteří mají smysl pro čest. Nelenil jsem a využil jsem svého postavení k tomu, abych měl čas se připravit pro nadcházející puč. Všechny kapitány jsem zaúkoloval různýma blbostma a zhovadilostma, aby neměli čas se zaobírat mnou.
Zhluboka se nadechl a pohlédl na neznámého muže.
Celou dobu mého velení jsem využíval zakázané archívy hluboko v útrobách Gotei. Získával znalosti o zakázaných bojových technikách a zároveň se učil velice tajnou historii tohohle světa. Nakonec vše vyústilo tím, že jsem se dostal k tomu, co jsme hledal - naučil se nejvyšší techniky pro Hakudo a zjistil pravdu o bývalé vrchní kapitánce. Po tomhle vyvrcholení jsme měl již vše, co jsem potřeboval a mohl jsem Gotei opustit, i proto že už byl nejvyšší čas. Centrála si na mě již brousila zuby a měla spoustu možností, jak mě z velení odstranit. No po nějakých těch toulkách, jsem se objevil tady, kde jsem se setkal s novou armádou Quincy.

Izanagi

Byl celkem rád, že nevyzradil to důležité. Že byl trénovaný v první divizi a že měl původně v tomhle světě úkol. I když v první divizi dali Izanagimu celkem volnou ruku - mohl odejít, opustit od svých povinností kdykoliv chtěl. Né každý ďábel má rohy. Ucuknul u slova ďábel, jako kdyby ho neměl rád. Ďáble mu říkali dost často, ale vždycky to bral spíše jako urážku. Řekni mi o Izunovi, všechno co o něm víš. Šeptl Izanagi, chtěl vědět všechno. Od toho kde se tu ten kluk vzal, proč je takový jaký je, kdo mu zemřel, odkud pochází jeho síla. Všechno bylo důležité.

Izanagi

Bez rozloučení, heh. Kdyby bylo možné vědět kdo to by bylo by to fajn, ale teď když jsou portály zablokované, není pro mě reálné se k té informaci dostat. Nenávidí Shinigami, já zas nenávidím Quincy, takže si budeme fajn rozumět. Zabil jsem jich stovky a pořád nemám dost, pořád mě ubíjí touha vláčet jejich kosti a házet je do propastí v Soul Society. Ale tahle nenávist musí skončit a skončí tím, že někdo bude vítězem a někdo poraženým.
Takže ho chrání šest společníků? Silní Quincy jsou vždycky problém, ale Izuna se nejspíš rád předvádí, když se mi ho povede vyprovokovat, nebo zabiju někoho z těch šesti, jistě se rád objeví sám. Nejsem si plně jistý rozsahem jeho schopností, ale podle toho co jsem měl čas vypozorovat při souboji s raidenem, tak je velmi rychlý a oproti ostatním Quincy se nebojí zaútočit zblízka - taková chyba by ho v mém případě nejspíš rychle stála život. Musím o něm zjistit víc.
Odcházím, mějte se tu hezky. Řekl, i když tam vlastně nikdo nebyl, servírka byla ještě stále omráčená. Takže kam bych se měl vydat? Slyšel jsem, že Gotei mají nějaké archívy i ve světě lidí.