Quincy HQ

Poèet pøíspìvkù : 304 Join date : 02. 04. 15 Age : 25

Eshen

"Pravděpodobně." dodal jen k tomu, co říkal Mitoshi, a ani se jinak nehnul, s očima pořád zavřenýma, pro jednou naprosto ponořen do své vlastní meditace. Viděl spousty věcí, tak, jak si myslí, že budou, tak, jak by si je přál, tak, jak by mohli být. Přemýšlel o lidech, na kterých mu záleželo, o Kitsune, o.. no, přemýšlel hodně.
V tu chvíli někdo otevřel. Eshen věděl, že jde.
"Hezký den." pronesl jen bez barvy v hlase, a taky bez pohybu.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Izuna

"Vidím, že už nejste v dolních žalářích. Jak k tomu asi došlo?" zeptal se a pohodil rukama. "Na tom nezáleží." Přestal se opírat a šel do středu pokoje. Podíval se na Hikara. Pak na Mitoshiho a nakonec i na Eshena. "Chci se vás na něco zeptat," řekl a usmál se. Z výrazu v jeho obličeji byla jasně vidět jistá známka pocitu nadřazenosti. Nebylo to moc příjemné.
"Myslíte si, že můžete vyhrát?" zeptal se nakonec při pohledu na Eshena. Pak se ještě s dost arogantním úšklebkem podíval na Mitoshiho.

Poèet pøíspìvkù : 304 Join date : 02. 04. 15 Age : 25

Eshen

Eshen nebyl tak nějak překvapen ničím, co se tady dělo. Vypadalo to, že Izuna si vzal rukojmí víceméně doopravdy jen kvůli tomu, aby se bavil a aby nějak odtrhal Shinigami od sebe, a tak ho nepřekvapovalo ani trochu, že tady je. A ani jeho otázka ho nepřekvapovala méně. A stejně tak nebyl překvapen tím, že Izuna nebyl nějak šíleně rozzuřen ztrátou podzemí.. zatím, tedy.
Vlastně Eshena už dlouhou dobu nic nepřekvapilo. Život hype.
"Kdyby tam nebyla šance, co by byl náš život.." pronesl, zase naprosto bez barvy v hlase a bez jakéhokoli pohledu na šéfa jejich věznitelů. Byla to pravda.. pokud šance není, není oč bojovat. Ale Eshen věděl, že je. Vždycky byla šance. To byla ta nejhorší věc na životě... protože jakmile šance byla, Eshen byl ten typ, co se jí prostě nevzdá.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Izuna

Izuna se zasmál. "Životy vás shinigami. Ani na jednom nezáleží. Jste jen plevel, který čeká na to, až ho někdo vytrhá. Víte co je ale nejhorší na plevelu?" zeptal se. "Vrací se. Myslím, že je na čase, abych to zastavil. Nejspíš si říkáte -" začal a posadil se na stolek, u kterého předtím seděl Einar. "Už jsme se dokázali dostat přes hodně krizí. Válek a kdovíjakých sraček, že ano?" zeptal se. "Viděli jste, co jsem udělal s vašim hlavním kapitánem? To udělám s každým z vás. Budete trpět. Všichni do jednoho. A až budete na kolenou, prosit o smilování. O to, abych neublížil vašim milovaným. To bude ta chvíle, kdy vám to možná dojde. Nicméně ne, moje otázka byla spíš řečnická. Nemůžete vyhrát." Eshen i Mitoshi mohli slyšet neskrývaný hněv v Izunových slovech.

Poèet pøíspìvkù : 304 Join date : 02. 04. 15 Age : 25

Eshen

"Ne." pronesl, jakoby tím měl zastavit proud času a sílu bytí. Nic víc. Pořád měl oči zavřené, pořád v meditaci. Hlas vyrovnaný, jakoby to bylo roky připravované interview. Nechal tam pořádnou pauzu, než znovu něco dodal.
"Říkám si.." začal znovu.. a opět pomalu, jako kdyby měl všechen čas světa. ".. že abyste se zbavili plevelu, budete si muset vypálit zahrádku." pronesl konečně, a konečně taky otevřel oči a zadíval se na Izunu pronikavým pohledem, s tím chladným klidem, co Eshena popisoval snad ještě lépe než Akiho zamrzlé kliky.
"Navíc, ne všechen plevel je ošklivý. A taky se bez něj neobejdou býložravci.." dodal k tomu ještě, mezitím co dál pronikavě sledoval šéfa soupeřů. Ta metafora, co použil, se mu doopravdy líbila, takže se jí rozhodl co nejvíc využít.. protože se k tomu doopravdy hodila.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Izuna

Se zachechtal. "A proč si myslíš, že mě to zajímá? Záleží mi na lidech? Na tomhle městě? Světě?" V Izunově obličeji se objevilo něco neskutečně temného a mrazivého. Hlavně v jeho očích. Eshen měl ale taky pocit, že tam na maličkou chvíli uviděl smutek. Cítil volání o pomoc. Ale bylo to strašně vzdálené. Nedokázal se rozhodnout, jestli se mu to jen nezdálo z toho, jaká atmosféra teď v místnosti byla. Možná to bylo v Eshenovi samotném.
"Ne," odpověděl konečně na všechny otázky. "Zničím všechny shinigami, i kdyby to mělo znamenat konec světa."

Poèet pøíspìvkù : 304 Join date : 02. 04. 15 Age : 25

Eshen

"Ztratíš všechno až na svůj život a získáš svoji pomstu. Sám, pro místo které už nebude ani existovat." pronesl. Bylo to poprvé, co sundal pohled z Izunových očí. Nebyl jiní než ostatní padouši, za každým z nich byl příběh. Tak už to prostě bylo. Někteří se se svými ztrátami dokázali srovnat a žít dál.. a pak tu byli lidé jako Izuna.
Nebo dost možná jako Eshen sám.
"V takovém světě bych nechtěl žít. Máš moji lítost." pronesl, když se mu konečně zase chladně zabodl do očí. Nic víc ale zatím nedodával.

Poèet pøíspìvkù : 226 Join date : 27. 07. 15

Mitoshi

Do tohoto rozhovoru si myslel, že i přesto že je Izuna magor, je aspoň trochu inteligentní.
Teď se ale prokázal pravý opak.
Choval se jako malé, nechutné, rozmazlené a sobecké dítě.
Důvody pro zničení světa, by měly být alespoń trochu ospravedlnitelné.
Né, že prostě chce.
"Zničíte shinigami i kdyby jste přitom měl zničit svět?" zopakoval.
"Účel světí prostředky? Uvědomujete si jak hloupě se chováte?" zeptal se ho naprosto otevřeně s poměrně pobaveným tónem.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Izuna

"Opravdu se chovám hloupě?" zeptal se. "Vašim lidem snad záleželo na tom, jestli ublíží někomu nevinnému při genocidě, kterou začali páchat na quincy? Zameťte si před svým prahem. Slyšel jsem tyhle příběhy z první ruky. Od někoho, kdo tam byl. O tom, jak zemřely tisíce nevinných jen pro vaši aroganci a nadřazenost! Je těžké koukat se do zrcadla, že ano? Možná, že vy jste tam nebyli. Já tam taky nebyl. Na tom nezáleží. My jsme ta generace, která to ukončí jednou pro vždy."

Poèet pøíspìvkù : 304 Join date : 02. 04. 15 Age : 25

Eshen

Konverzace ujela směrem, kterým Eshen čekal, že ujede naprosto od začátku.. k tradicím. Eshenovi to, se vší upřímností, bylo úplně jedno. Neudělal podobné rozhodnutí, taky že by ho nikdy neudělal. Nebyl dokonce už ani členem organizace, která to rozhodnutí učinila. A sám s vyšší mocí v té organizaci nesouhlasil dost často na to, jakoby nesouhlasil snad i sám Izuna.
Z Eshenova pohledu to ale nebyl ani Izunův hlavní důvod. Bylo v tom ještě něco jiného. Nějaká dohra, něco osobního, a bylo to naprosto jasné. Bohužel, Mitoshi už je úplně vyhodil ze správné stopy konverzace.. neměl mu to za zlé.
"Ano." pronesl jen tupě, sundal oči z Izunových a zadíval se jakoby do dálky. Pak svoje oči zase zavřel.
"Přijde konec." pronesl s tím stejným lidovým klidem, s jakým mluvil celou dobu a se zavřenýma očima. Těžko říct, co se mu motalo zrovna v hlavě..

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Nakonec Izuna beze slov odešel. Ještě předtím se ale na všechny tři zajatce dost temně usmál. Těžko říct, co tím chtěl naznačit. No, nejspíš na to brzo příjdou sami. Nicméně, zbytek dne už uběhl poměrně v klidu. I celá noc. Když se všichni tři probudili, už byl den.

Poèet pøíspìvkù : 226 Join date : 27. 07. 15

Mitoshi

Včerejšího večera mu chvíli trvalo než usnul.
Přemítal o tom, co se vlastně všechno událo během jednoho jediného dne.
Také byl trošku zklamaný tím, jak se sám choval. Nebyl to úplně klasický Mitoshi. Moc mluvil, moc nad věcmi nepřemýšlel... Pevně ale věřil, že to bylo právě kvůli veškerým poměrně hektickým událostem...
Probudil se a moc se nehýbal.
Ležel dál se zavřenýma očima v posteli a snažil si vyčistit hlavu.
Asi by odtud měli co nejrychleji vypadnout, ale jak... Izuna je určitě nechal hlídat...

Poèet pøíspìvkù : 304 Join date : 02. 04. 15 Age : 25

Eshen

No, Izunův úsměv pomocí zavřených očí ani neviděl. A upřímně, i kdyby viděl, asi by ho to až tolik nezaujalo.. stylem filmu "Dude, where's my caring" aneb "About a man who just couldn't give a fuck."
Každopádně, šel spát ze všech nejdřív.. vlastně tak nějak jen, jak to šlo. Nemělo cenu tady u toho ještě ztrácet energii. Pravdou bylo, že až tak rychle taky neusnul. A jeho sny, když už se mu to povedlo.. vize minulosti, o které nikdy nemluvil, přítomnosti, o které přemýšlet nechtěl, a budoucnosti, která nevypadalo jako zrovna nejrůžovější.
Když se Mitoshi probudil, Eshen už tam seděl. Tichý, se zavřenýma očima, v meditačním sedu. Pro Mitoshiho to skoro mohlo vypadat, jakoby takové věci dělal skoro pořád..

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Hikaru

S tupým pohledem hleděl na strop. Moc depresivní. Stačilo. Hikaru vyskočil na obě nohy na posteli, pak seskočil dolů. "Hej!" zakřičel na Eshena. Hej!" a na Mitoshiho. "Žádný emování!" rozkázal. "Ten chlápek mě včera pěkně nasral s tím svým přístupem! Nevím, co si o sobě myslí, ale přestalo se mi to tu líbit!" Řekl, přičemž pořád hleděl jako největší tupec ve vesmíru. Mitoshimu to mohlo připomenout Yoshira v dobách, kdy spolu začínali v šesté divizi jako kapitán a zástupce.
"Vaše nálada tomu nepomáhá! Trochu se usmějte ne? Cheer up, bitches!" luskal prsty. "Však je na konci stejně rozbijeme!"

Poèet pøíspìvkù : 226 Join date : 27. 07. 15

Mitoshi

Otevřel své zelené oči, ale dál mlčel.
V hlavě si dal dohromady vše co potřeboval. A jedna jediná věc byla pŕítomna ve všech případech.
Museli odtud vypadnout.
Izuna byl očividně zaslepen svou asi nenávistí a hloupostí a jednání s takovými lidmi není nikdy dobré.
Přehoupl nohy přes okraj postele, posadil se a chvíli se díval na Hikara.
"On otce nepotřebuje... je úplně stejný sám o sobě..."
Pak přejel očima na meditujícího Eshena a konečně něco řekl.
"Ano... asi bysme měli odejít..." čekal na vyjádření jejich posledního kolegy.

Poèet pøíspìvkù : 304 Join date : 02. 04. 15 Age : 25

Eshen

Eshen se musel ubránit mírnému úsměvu, když tam tak Hikaru hulákal. To znělo tak nějak přesně, jak Hikaru přesně mel znít, a Eshen byl rád, že ho takhle slyší. Nebyl si ale tak moc jistý se souhlasením na to všechno. Překvapovalo ho, že i Mitoshi, kterého by předtím tipoval na toho nejvíc klidného a srovnaného taky chtěl už zmizet. Ale nebral jim to ani trochu za zlé.
"Nechej svoji příjemnou tvář přátelům.. a nepřátelům dej tu druhou." pronesl, usmál se a otevřel oči. "Jasně, že je porazíme. Oni to ale vědět nemusí." dodal k tomu, aby trochu povzbudil žáka. Měl svoje pochyby, ale.. byla tam víra. Pomohlo mu vyčistit si hlavu.. proto to dělal tak často.
"Nějaké nápady?" zeptal se, a pohlédl na jejich zavřená zanpakutou.

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Hikaru

Hikaru se zahleděl na meče ve vitríně, pak se podíval na Eshena. "Hmm," začal přemýšlet. "Einar nám neřekl, jestli tu můžeme používat reiatsu nebo ne," řekl zamyšleně Hikaru a podíval se na svoji ruku. "Je možné, že nám to půjde, ale spoléhají na to, že to neuděláme, protože se k nám choval tak přátelsky a nebo prostě proto, že bychom neměli šanci vybojovat si cestu ven." Jak se koukal na svoji ruku, nejdřív na sucho polkl s dost nervózním výrazem. Pak se ale vzmužil a s tím se změnil i jeho výraz. Museli něco udělat. Ten Izuna vypadal jako strašně jebnutý člověk, který jim kdykoliv mohl něco udělat. A to nemohl dopustit.

Hikaru byl vždycky ten, který se všem musel koukat na záda. Ať už svým sourozencům, nebo známým. Museli ho vždycky držet za ruku, aby se někam dostal. Ne. Takový už nemohl být. I když nebyl ani zdaleka tak silný jako Eshen nebo Mitoshi, mohl udělat aspoň jedno. Dostat jejich meče. S nimi budou mít mnohem větší šanci na únik. Hikaru švihl rukou a namířil s ní na vitrínu. Rozhodl se, že zkusí něco, co se ho marně snažil naučit Raiden. Muselo to vyjít.
"Ty pane, s maskou krve a masa, všeho stvoření, třepetání křídel, ty, kdož nese jméno pravého muže. Na zdi modrého plamene, vepiš dvojí lotus. V propasti požáru, počkej na vzdálené nebe! Cesta destrukce číslo 73: Souren Soukatsui! zakřičel Hikaru a z jeho ruky vyletěl ničivý sloup duševní energie a narazil do vitríny. Zřejmě byla pod nějakou ochranou, protože se vůbec nechtěla rozbít. Po chvíli snažení ale praskla. Dost na to, aby jí někdo silnější dokázal otevřít hrubou silou. Problém byl, že Hikaru svým unáhleným útokem zničil zeď. Vytvořil tím sice východ na chodbu, ale nejspíš na sebe upozornili.

Poèet pøíspìvkù : 304 Join date : 02. 04. 15 Age : 25

Eshen

"Gentleman klepe. Chlap nepotřebuje dveře." pronesl suše a jakoby mimochodem Eshen, když tak koukal, co to tam Hikaru natropil za bordel. No.. alespoň už měli ty svoje zanpakutou. Na ninja akci to ale asi tak nějak úplně nebude.. Eshen se rozhodl, že pro jednou Hikara nezruší za neopatrnost. Poslední dny na něj byly ještě hrubší, než zbytek jeho života.. a ten taky nestál za tolik bačkor.
"No.. asi teď nemáme moc na co čekat." dodal k tomu, mezitím co už chytal svoje zanpakutou s úmyslem se vyhrnout do chodby.. a taky zjistit, jestli je s Kurokamakirim vše v pořádku. Dlouho ho už neviděl.. určitě by se mu Arvo líbil..

Poèet pøíspìvkù : 226 Join date : 27. 07. 15

Mitoshi

Snažil se opravdu hodně moc a dost udržet klasický pokerface, nicméně se neubránil výrazů upřímného údivu.
Věděl, že Hikaru není lame, ale Hado tak vysoké úrovně...
Sebral si svoji zanpakuto a sjel jí pohledem. Vypadala... no mohlo to být horší i lepší.
Pak vyšel dírou na chodbu a rozhlédl se. Čekal, že se brzo někdo objeví.
Jeho meč se bez jakéhokoliv vyzvání proměnil na kladivo...

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Hikaru

Byl docela překvapený z toho, že to vyšlo. Všiml si toho, že má upálený celý rukáv a jeho ruka byla taky trošku ožehnutá. Vyčerpalo ho to víc, než by čekal. Vypadalo to, že Mitoshi vitrínu dootevřel, takže si Hikaru mohl vzít Hachidori. Ta byla ve stejném stavu jako dřív.

Eshen zjistil, že jeho meč je také v pořádku. Zřejmě se dělaly pokusy jen na Mitoshiho meči.

Mitoshi zatím nikoho neviděl. Tady to bylo mnohem přehlednější, než v tom podzemí. Byly tu označené pokoje jako v hotelu a na konci chodby byl výtah.

Poèet pøíspìvkù : 304 Join date : 02. 04. 15 Age : 25

Eshen

No, Kurokamakiri vypadal jako.. well, Kurokamakiri, takže to bylo tak nějak vlastně docela fajn. Bylo to milé, zase jednou držet v rukou svoji zbraň.. chyběl mu.
Každopádně, teď byl čas přestat se rozplývat a ráčit se začít utíkat.
"Hikaru. Dobrý." ohlédl se za svým mladým žákem, aby se ujistil, že je ještě naživu. Vypadal trochu sešlehlý, ale to bylo více než v pořádku. To Kido nebylo ani za nápad jednoduché.
"Tak.. knock knock." pronesl, když se vydal chodbou kupředu.

Poèet pøíspìvkù : 226 Join date : 27. 07. 15

Mitoshi

I přesto, že dlouhá rovná chodba k východu vypadala podezřele, moc jiných možností neměli.
Vydal se tedy svižnou chůzí k výtahu a dával pozor, kvůli případným příchozím.
Zároveň všechny odbočky a otvory kolem kterým prošel zarůstaly kamennými zdmi, které tvořil skrz svoji zanpakuto. Chtěl co nejvíce zdržet všechny nepřátelé...
"Musíme pohnout..." řekl svým kolegům a trochu zrychlil i na vzdory zvláštnímu pocitu, že se objeví někdo nepŕíjemně silný a nebude je chtít pustit pryč.

Anzai

Objevil se před výtahem v prvním patře jejich sídla, s novým hostem stále přehozeným přes rameno.
Měl v plánu ho dát do samostatné cely, přeci jen byl od toho obyčejného odpadu odlišný...

Admin Poèet pøíspìvkù : 1231 Join date : 01. 04. 15

Hikaru

"Jo," odpověděl Eshenovi a zatřepal s popálenou rukou. Dost to bolelo, ale zároveň to přinášelo určitou satisfakci, díky které se Hikaru cítil dobře. Konečně mohl být nápomocný. A dokonce ani nepopletl slova. Kdo ví, co by se stalo, kdyby k tomu došlo.
Vzal si Hachidori a připnul jí zpět k pasu, kam patřila. Pak vyrazil za Mitoshim a Eshenem. Mitoshi měl fakt cool schopnosti. Dokázal tvořit kámen. Řekl mu už někdo, že by se mohl živit jako sochař? Musí se ho na to někdy zeptat.
Nikdo z přítomných necítil Izunovo reiatsu, což mohlo znamenat, že je pryč a nebo si s nimi jen hraje. U narušeného psychopata těžko říct.
Skupina dorazila k výtahu.

Poèet pøíspìvkù : 304 Join date : 02. 04. 15 Age : 25

Eshen

Mitoshi dělal, co uměl, a přinejmenším to celé vypadalo cool. Jestli to k něčemu bude, tím si Eshen byl těžce nejistý, ale hej, snaha se určitě počítá.
No, sám malinko přidal, aby byli na konci chodby rychleji, a tak se taky za chvilku stalo. Ocitli se před výtahem.. to nebylo ideální. Eshen vytáhl zanpakutou.. v hloupém filmu by na ně někdo v tom výtahu čekal, nebo tak. A taky nebylo těžké ho zaseknout.. na druhé straně, byli to shinigami, do nejhoršího ten výtah prostě zničí a dojdou tam po reiatsu..
A tak stál připraven, s rukou natáhlou na tlačítko. No.. nesmí ztrácet čas nebo čekat. Není, nad čím přemýšlet.
Tak to tlačítko taky i zmáčknul.. aby se výtah otevřel, nebo tam přijel, nebo.. no, jak to většinou funguje. Sám odstoupil, se zanpakutou připravenou.

Poèet pøíspìvkù : 300 Join date : 02. 04. 15

Minato

A tak se Minato dostal zpět do Tokia... jen byl furt na rameni toho týpka, takže to nebylo zrovna nejlepší, co ho mohlo potkat. "Nemohl by si mě třeba... já nevím... položit na nohy?" zeptal se už spíše otráveně, přeci jen cesta byla dlouhá, takže mohl pár věcí promyslet. Anzaie bude nenávidět, to ano, ale momentálně mohl využít situace a dostat se k Izunovi... možná zlepšit svojí sílu a pak udělat něco s touhle válkou. Škoda, že byl teď tak vyčerpaný....