Okolí Tokia

Kitsune

Yasumaru poslal jejich průvodce zpět do tábora shánět patology či vědátory. Kitsune zůstala s ostatními u kráteru a snažila se něco najít. Nic. Její věrný a někdy pěkně otravný minion Minato ale přeci jen něco našel. "Co jsi našel?" zeptala se Minata, který klečel u jedné z mrtvol a něco jí bral z ruky. Poté si všimla, když Minatovi nakukovala přes rameno, že je to kus nějakého papíru. "Co se tam píše?" položila mu další otázku, jelikož na ten text moc neviděla.

Minato

Minato si přečetl krví psaný vzkaz a pak ho přetlumočil: "Gotei 13. Jo, to nám pomohlo," zabručel a nakonec ještě dodal: "Možná to je šifra, možná to má být Gouda 13 deka, tudíž lístek s nákupem." Ale to se mu zdálo málo pravděpodobné, takže vrazil list Kitsune, třeba provede nějaké woodoo a obnoví zbývající řádky. A pokud ne, tak se moc daleko nepohnuli.

Yasumaru

se též přišel podívat, co Minato našel. Bylo dobré, že měli s sebou někoho s oběma očima, kdo byl ještě navíc bystrý, jinak by jim ušel tento jistě velice důležitý vzkaz, který byl bohužel nečitelný. Yasumaru se zamyslel, každopádně vzkaz potřísněný krví neznačil nic dobrého. I když původně potřísněný nebyl, takže na něm mohlo být něco úplně nevinného, akorát se to připletlo v nesrpávný čas na nesprávné místo... Rozhodl se, že je na čase zapojit techniku.
"Půjčte mi ten papír na chvíli, prosím. Mám v oku sov-tér na čtení nečitelných textů, třeba něco rozluštím," prohlásil sebevědomě a zadíval se upřeně na papír. Satoshi-sama tvrdil, že by se to mělo aktivovat samo, když si na to Yasumaru pomyslí, a že by to mělo mít 65 procentnostní úspěšnost. Sice to ještě nikdy nezkoušel, ale byl si jistý, že to nemůže být tak složité...

Yasumaru

"Hmm, to je zvláštní..." zamumlal si pro sebe a nenápadně se do své spešl oční klapky praštil, jestli ji to nenastartuje.

Minato

Už čekal nějaké zázraky ze strany morčete, ale jak to tak vypadalo, systémy selhaly a on zjistil naprosté nic. "Vyměnil jste baterky?" zeptal se zvědavě, když tak mlátil do oční klapky. Předpokládal, že to mělo provést nějaké skenování jak z dílny Satoshiho a mělo to vyhodit přesné údaje o všem. I o tom z jakého dřeva byl ten papír. Ale jestli to nefungovalo... tak měli aspoň toaleťák navíc.

Yasumaru

"Eheh..."zasmál se nepřítomně. "Satoshi-sama říkal, že prý se nabíjí pomocí reiatsu a slunce, takže to není potřeba... leda bych to nějak špatně pochopil... Ale ne, doteď to vždy fungovalo bez baterek... téměř..." Pravda byla, že to zas až tak moc nefungovalo, ale bylo skoro jisté, že to nebyla chyba napájení.

Yasumaru

Oko žádné poznatky nakonec nepřineslo, stejně jako průzkum okolí. Když se opět všichni sešli, pokrčil rameny.
"Zdá se, že prohledání těl je poslední možnost, jak to rozlousknout..." Nebyl zrovna detektiv a nic dalšího ho už nenapadalo. Navíc vězeň na útěku mu přišel jako mnohem naléhavější problém než zastaralá záhada lesní vraždy.

Kitsune

Přemýšlela nad tím, co by mohl vzkaz znamenat. Šifře ani nákupnímu seznamu nevěřila. Prohlížela si papírek, který jí vrazil Minato a snažila se něco vymyslet. Když si o něj řekl Yasumaru, podala mu ho, třeba tím svým terminátořím okem něco zjistí...ale nezjistil. To byla škoda, ale kitsune se tím nenechala deprimovat. Kdyby se měla deprimovat pokaždé, když narazí na slepou uličku, tak by skončila věčně otrávená jako Kiryu. Což fakt nechtěla. 
"Asi máte pravdu. Počkáme tedy, než sem dorazí někdo ze čtyřky nebo dvanáctky...?" pronesla, ale neznělo to ani jako rozkaz, konstatování nebo otázka...spíš jen takový návrh nebo ujištění.

Minato

Čekat se mu moc nechtělo, ale asi neměl na výběr. Yasumarovo oko nefungovalo, i když nejelo na baterky, ale na něco čupr OP jako bylo reiatsu. A další stopy taky neměli. Takže to vypadalo, že si zatím mohli dát čajový dýchánek. "Zajímalo by mě, jestli se tu někdy bude dít něco normálního..." povzdechl si blonďák a těkal očima mezi kapitány.

Yasumaru

sebou trhl, protože opravdu nečekal, že zrovna odtamtud uslyší nějaký zvuk, natož hlas. Podíval se překvapeně po svých kolezích, a pak rychle skočil do kráteru.
"Haló? Kde jste?" snažil se zjistit víc a pokoušel se najít, kdo to potřeboval pomoc.

Kitsune

Jak tam tak stáli a čekali, až se posel vrátí, ozvalo se z hromady těl tiché volání o pomoc. Stejně jako Yasumaru skočila do kráteru a začala hledat toho, jenž volal o pomoc. Divila se, že je někdo z nich ještě na živu, nečekala to, ale byla za to ráda, ať už z humánních důvodů, tak i proto, že to pro ně mohlo znamenat zjištění toho, co se tu stalo. Pohl jim potvrdit, jestli opravdu došlo k výbuchu plynu nebo jestli tu mají nějaké nové nebezpečí. Nevolala na tu osobu, jelikož se toho ujal Yasumaru. Ona jen pozorně poslouchala, odkud hlas vychází.

Yasumaru

rychle usoudil, že jeho lékařské umění na tohle asi stačit nebude. Vytáhl tedy rudovlasého mladíka z nevábné hromádky těl, přehodil si ho přes rameno a zakřičel na Kitsune a Minata:
"Vezmu ho do tábora! Zjistěte prosím, jestli tu nejsou ještě další přeživší!" Potom se shunpem přesunul pryč.

Kitsune

Yasumaru nakonec našel onoho muže volajícího o pomoc a teď jen sotva při vědomí. "Hai!" zvolala, když na ně Yasumaru houkl a zmizel i s shinigamim. Doufala, že mu v táboře pomohou a zjistí z něj nějaké informace. Pak se Kitsune jala pátrat po dalších přeživších či stopách. Tělům kontrolovala puls, pokud bylo jak a jinak zapojila jejích všech sedm smyslů, i když...spíš jen šest, jelikož tam nic neochutnávala.

Kitsune, Minato -> Zrovna když jste dokončili neúspěšné hledání přeživších, objevil se na scéně shinigami, kterého jste vyslali pro někoho, kdo by mohl těla rozpitvat. A také někoho vedl, vypadalo to na třetího důstojníka dvanácté divize. Moc jste ho neznali, ale nevypadal na zrovna příjemného člověka, i když možná byl jen naštvaný... těžko říct.

Kitsune

Kontrolovala, jestli jsou nějací další přeživší, ale marně. Všichni se zdáli mrtví a k tomu všemu nic neobjevila. Zajímalo jí, jestli je na tom Minato stejně a tak se po něm ohlédla. V tom si všimla, že se vrátil jejich posel s nějakým shinigamim. Kitsune usoudila, že to individuum bude nejspíše z dvanáctky. Přesunula se k právě příchozím a pokývnutím ho pozdravila. "Zdravím. Vysvětlili Vám o co jde?" zeptala se ho.

Kitsune -> "Ano, ale i kdyby ne, tohle o pár věcech vypovídá," prohodil muž s celkem kyselým výrazem, kterým vyjadřoval nesouhlas s tím, že špinavá práce je samozřejmě zase na 12. divizi. "Notak jo... potřebuju nějaký místo, kde se na ně kouknu... Něco mi říká, že do tábora bysme je tahat nemuseli..." začal se rozhlížet po okolí. "Aspoň stůl mi postavte, pořádný nářadí tady sice nemám, ale řezat mrtvoly v kleče na zemi se mi ani tak nechce," nadiktoval si, a potom se vydal do kráteru vybrat nějakého prvního dobrovolníka.

Minato

Minato přihlížel jak na příchozí, tak na odchozí, tak na mrtvý a podobně, prostě se moc nezapojoval do dění. Dokud si ten felčar neporučil o stůl. "Samozřejmě, stůl... zajdu do truhlářství," pronesl ironicky, ale nakonec se podíval na pár stromů vedle nich. Vytasil zanpakuto a provedl několik rychlých a přesných seků doplněných o reiatsu. Kousek od nich padlo několik kmenů, které přikrátil a zabušil do země. Přes to hodil další klády až vzniklo něco, jako stůl. "Učil mě MacGyver, řežte," více méně přikázal tomu pitvátorovi.

Kitsune

Ten chlápek z dvanáctky se jí nelíbil. Vystupoval takovým nepříjemným způsobem. No a když už mu chtěla říct, kde asi tak podle něho má vzít stůl(aniž by pro něj musela až do Tábora nebo Tokya), tak se toho chopil její věrný minion a stůl během chvilky vyrobil. Šikovnej, to se mu muselo nechat. "No, prosím..." pronesla k týpkovi z dvanáctky. "Dobrá práce." dodala ještě na Minatův výtvor.

Minato, Kitsune -> "Eh..." řekl důstojník, ale nemohl si stěžovat, však dostal, co chtěl. "Dobře... doneste mi tohohle," ukázal na jednu z mrtvol. potom vyskočil z kráteru a začal si navlékat gumové rukavice, které měl asi už ze zvyku v kapse.