Okolí Tokia

Yoshiro -> Po tom samozřejmě následovala zatmívačka a ending. V dalším díle na začátku zopakovali scénu, kdy jste oba vybouchli díky tvojí mocné technice. Oba vás to odhodilo na opačné strany do lesa. Jiten prorazil pár stromů, které ještě stály, a kolem se rozlétly třísky. Skončil v mechu a jehličí, byl trošku ohořelý, oblečení mu na pár místech upadávalo a také krvácel modro stříbrnou hollow krví. Jeho rány se ale poměrně rychle zacelovaly a on otevřel oči. Byl v nich hněv ale také divoké nadšení, že po dlouhé době narazil na někom, na kom se bude moct vyřádit a nezabije ho jednou ranou. Přestože se vářil většinou jako civilizovaný jedinec, hollow se v něm nezapřel.
Bleskurychle se ocitl u tebe a začal do tebe mydlit svým mečem a klepetem, které používal jako druhý meč a štít v jednom.

Yoshiro

Yoshiro byl dost rychlý na to, aby se z výbuchu dokázal dostat dřív, než nějaký vůbec vznikl. Jiten to ale celkem odnesl. Ukázalo se, že i v tomhle hollowovi, který si vždycky potrpěl na to, aby ukázal jen svůj mrazivě klidný výraz, bylo přeci jen něco divokého. A zdálo se, že se to utrhlo ze řetězu.
Yoshiro vykryl několik prvních ran. Problém byl v tom, že Jiten měl dvě zbraně, kterými na něj útočil. Nicméně, nebylo to poprvé, co Yoshiro bojoval proti někomu, kdo používal víc zbraní. Stačila jen trocha hrubé síly. Bělovlas počkal až Jiten znovu sekne klepetem a místo toho, aby to vyrazil jako předtím, tomu prostě uhnul a nechal hollowa, aby promáchl vzduchem. Jak byl na straně od něj, chytil ho za klepeto a hodil ho dopředu tak, aby Jiten padl na hubu. Ať se to povedlo nebo ne, Yoshiro se odrazil, vyskočil nahoru a vypálil na Jitena další meč z duševní energie.

Jiten

Ano, byl rychlý, jak už si Yoshiro všiml, ovšem teď se ukázalo, jak moc. Zatímco na něj Yoshiro vypálil, on už byl za ním a snažil se mu useknout zdravou ruku... moment... snažil se mu useknout tu ruku, co mu zlomil Izuna. Vypadalo to, že rychlostí Yoshiro tenhle souboj nevyhraje. A také to vypadalo, že Jiten nechce Yoshira rychle zabít, že si s ním chce pěkně pohrát.

Yoshiro

A tak Jiten sekl. Jenže se stala trochu jiná věc, než Jiten chtěl. Yoshiro pustil svůj meč a nechal ho zapíchnout se někde v zemi, pak chytil Jitenovo klepeto/meč nebo čím zrovna sekal právě tou rukou, o kterou ho chtěl hollo připravit. "Díky, že jsi mi pomohl otevřít oči," řekl Yoshiro docela mrtvým tónem. Měl sklopenou hlavu a černé vlasy mu vlály před očima, takže Jiten nemohl úplně vidět jeho výraz. "Můžeš zkoušet, co chceš. Ale zabil jsem tě už před třiceti minutama," řekl Yoshiro hlubokým hlasem a zarazil Jitenovi druhou ruku do břicha.
Pak zvedl hlavu. V jeho očích byla vidět čistá nenávist. Na začátku souboje Jiten vyrazil Yoshirovu dýku z ruky a ta zůstala někde dole v lese. Byla to ale dýka, která se k Yoshirovi vždycky vrátí. Přiletěla k Jitenovi zezadu a proletěla spodkem jeho zad do ruky, kterou měl Yoshiro v hollowově těle. Pak s ní Yoshiro prostě sekl nahoru a rozsekl Jitenovi celou hruď. S tím ho nechal padat dolů. "Andělská zloba," řekl ještě a ze země vyletěl sloup energie, který pohltil Jitenovo padající tělo.

Jiten

Ještě ani nezačal, ještě si ani nerozmyslel, co chce s Yoshirem udělat, ještě se ani nezahřál v zápalu boje... a už byl konec. Takže tohle bylo tajemství nejsilnějšího kapitána Gotei 13. Až pozdě si Jiten uvědomil, jak arogantní byl a nakolik svého oponenta podcenil. Že by tím změkl a zapomněl, co to znamená být opravdovým hollow? Ne, bylo v tom něco víc... Stalo se něco, s čím nepočítal, co nechápal. V Yoshirovi dřímalo něco, co se nemělo nikdy dostat na denní světlo, a on to nevědomky probudil.
Od začátku se snažil probudit v sobě opět svou lidskost, snažil se opět pocítit, co je to láska, radost, uspokojení, ale nedokázal to. Ale teď, v poslední sekundě, konečně něco cítil. Byl to strach tváří v tvář takové nenávisti, síly a touhy zabíjet, jaké se nemohl rovnat.

Spoiler:

Jiten už nebyl.

Yoshiro

Ladně dopadl na zem a vrátil zanpakuto zpět do pochvy. Dýku, na které pořád byly zbytky Jitena nechal zmizet, pak tiše vzdychl. Nakonec pomalou chůzí odešel z bojiště. Cesta lesem byla dlouhá. Yoshiro měl ale o čem přemýšlet, takže mu to nevadilo.

________________________________________________________________________________