Město

Aki Maki

Aki se usmál.
Makasaki Yosuke..
Pravil a lehce naklonil hlavu. Chvíli tak na Azazela koukal, ale zřejmě už mu neměl nic moc co říct.
Tohle si strašně užiju..
Pravil a rychle vytáhnul meč z jeho hrudi a jedním rychlým švihem ho zbavil i nohou. Potom se podíval na Eshena a Kitsune.
Nejsem jeden z těch nejpozornějších, ale říkali něco o tom, že povstanou silnější..napadá vás něco, jak tohohle červa zavrtat někam hodně hluboko, odkud by se nikdy nedostal? A nejradši byhc mu tam přehrával furt dokola slovo..
Aki zarazil meč do země a pravou rukou chytil Azazelovu hlavu a silně s ní praštil o zeď za ním. Dal hlavu přímo proti němu, pravou rukou mu neustále tlačil hlavu do zdi, aby to pěkně bolelo. Zíral mu přímo do očí.
MA - KA - SA - KI...
Jo, tohle už bylo trochu psycho.

Eshen

Měl na tváři pochmurný výraz. Viděl, co tam Aki dělal. Zatím se rozhodl, že ho neodsoudí, protože bylo vidět, že tam byl nějaký seriózní osobní problém, mezi nimi. Aki se asi měl za co pomstít, nebo tak to vypadalo.
Ale začal se ztrácet v emocích. Hodně ztrácet, a Eshen to viděl. Nejen že to bylo nečestné a srabácké.. hlavně to ani trochu, vůbec, nebyl Eshenův styl.
Po malém okamžiku přemýšlení, rozhodl se, že je čas to ukončit.
"Tříštivá brána, Kurokamakiri." pronesl název útoku, který měl připravený do soubojů. Ledové zdi se roztříštily na kusy, kontrolovaně.. a pak, kusy velké i několik desítek centimetrů všechny projely.. vším, co bylo ještě Azazel. Tělem. Hlavou. Vším. Byl to ukončující útok.
"Nevím, jestli pro tebe čest někdy něco znamenala.." zamumlal. Jestli byl Azazel už mrtvý, odvolal i bankai.
"Ale když máš krok k znovuzískání sebeúcty, a úcty naší, nezahoď to všechno jen proto, aby tvoje pomsta trvala déle. Žít jen pro pomstu je žít pro minulost, a když pomstu dostaneš.. tak už pak nemá cenu se dívat dál." pronesl klidně, vyrovnaným hlasem.
Na Akiho se usmál.

Kitsune

"Nice." řekla obdivně, když její plán vyšel a drak tak sejmul svého vlastního pána, čímž nakonec sejmul i sám sebe. Měl si víc hlídat, kam střílí. Tím líp pro ní a pro ostatní taky, protože se tak zbavili obou protivníků. Draka i Azíka. A tak tam Azík tak bezmocně vysel přišpendlen ke zdi, nožičky se houpali nad zemí...byl na něj žalostný pohled, ale Kitsune to vnitřně uspokojovalo. Pak Aki Azíkovi ty nožičky usekl a celkově se tam v něm tak rejpal. Na chvíli toho nechal a zeptal se jich, co s ním. Kitsune jen pokrčila rameny. "Kdo ví. Třeba by ho mohl Eshen zmrazit do kostky ledu. Ale s tím horkem kolem nevím nevím. Na bariery a pečetě je podle mě lepší Razaki, ale ten je...indisponovaný." pronesla. Aki ještě chvíli bouchal do Azazela, než ho Eshen zastavil a asi i zabil toho démona. No...i to byla možnost. Jestli se ale někdy Azazel vrátí a zase jim dá zabrat, asi Eshena výchovně praští.

Batariel

Batariel se začal smát. Znovu. "Aha jistě... vás jsem čekal... dřív." řekl a podíval se z výšky na Yoshira. "Teď jsou tu všichni, které jsem potřeboval..." dodal. V tu chvíli začal růst opravdu vysoko. Oheň vyrazil ze země ještě víc a všechno kolem vzplanulo ohněm. "Je čas to ukončit!" zamručel z výšky. V tu chvíli ale teprve zaregistroval, že jeho bratr má problémy. Na chvíli to vypadalo jako kdyby váhal...
Yoshiro najednou mohl cítit známé znamení na své ruce. Jen na chviličku, ale nezdálo se mu to přece?
Pak ale obrovský Batariel jen zařval. Začal šlehat oheň všude kolem sebe. Nemířil na nikoho konkrétního, protože mířil na všechny...

Mitoshi

Možná bylo dobře, že se vzdal síly Tenshi. Velice obratně se jeho meč proměnil na kladivo a v několika okamžicích se předním vztyčila kamená stěna, která ho měla ochraňovat před útoky ze vzduchu. Opřel se o ni zády a chvíli těžce oddychoval.
Nebál se útoku z pod sebe - země nékolik metrů kolem něj byla jeho a nehodlal přes ni nic pustit.
Musel si na chvíli oddechnout... proto zůstal v bezpečí svého krytu a sbíral síly na pokračování v boji, který nebude vůbec příjemný.
Věřil, že mu jeho spolubojovníci budou schopni poskytnout aspoň chvíli...
"Kde je vlastně Izanagi..." napadlo ho zničeho nic.
Pravděpodobně někde spal, zdály se mu nějaké blbosti a možná taky hořel, protože Batariel zapaloval vše kolem...

Eshen, Aki, Kitsune > Azazel byl mrtvý.

Batariel > Batariel si všiml toho, že jeho bratr zemřel.

Yoshiro

Snažil se vyhýbat všem útokům mířeným na něj. Pak se to ale stalo. Yoshiro ucítil něco, co mohl cítit jen on. Volání o pomoc. Poslední záchrana. Razaki byl pořád uvnitř. A chtěl bojovat. To co museli udělat oni, bylo dát mu prostor k tomu, aby se mohl znovu posadit do sedla a dát Batarielovi pořádně přes prsty. "Slyším tě," řekl si Yoshiro pro sebe, poměrně elegantně se vyhl ohnivé kouli (v rámci toho, jak byl zraněný) a při dopadu levé nohy na zem maličko rozkročil nohy. Natáhl Tenshi před sebe. Věděl, že je tu riziko toho, že by mohl zemřít. Ale Razaki by to pro něj taky udělal. "BANKAI!" křikl a celé jeho tělo pokryla bílá záře.

Minato

Minato byl poslán chránit pravé křídlo. Nebyl si stoprocentně jistý, že tam bude vůbec k něčemu, ale když mu Hanzo tolik věřil, tak to snad mohlo jít. Navíc, protivník zbyl jen jeden, tak třeba bude stačit ta nabitá Quncy střela a všechno bude u konce. Pak bude zbývat už jen Izuna...

Raiden

"Yoshiro," pousmál se Raiden, když spatřil naklepaného/probodaného/bůh ví co ještě kolegu. "Neměl by si teď někde srkat kaši brčkem místo Bankaie?" zeptal se ho i s náznakem vážnosti v hlase. Přeci jen... byl probodnut a tak. Nadruhou stranu. Šlo tu o Razakiho, takže mu neměl za zlé, že chtěl pomoci. Každopádně, Azazel byl mrtvý, to démona určitě naštve a tak by bylo dobré tento boj ukončit rychle. Raiden z čepelí vystřelil několik silných paprsků bleskové energie, které zaměřil na Batarielovu hlavu. Měly ho oslepit.

Aki Maki

Pohlédl na Eshena takovým klasickým pohledem, ovšem bez úsměvu. Takže možná šlo cítit maličko chladu. Ale stále měl hollow masku, takže to zřejmě nešlo poznat.
Co bys udělal muži, který tě celou dobu vodil za nos, tvrdil ti jak jsi důležitý, vychvaloval tvoje rodiče..no a pak zjistíš, že vlastně tvoje rodiče zabil, tvoji matku nazve děvkou a tvoje tělo chce využít pro svého teplého bratra.....horkého..
Pravil a pokrčil ramena a otočil se směrem na Batariela.
Navíc myslím, že jsem se ovládl, pouze jsem ho zbavil věcí, které mu mohli dopomoct k úniku z místa, ze kterého by se nikdy nedostal..
Poté na ně začaly létat Batarielovi plameny, Aki vytáhnul meč ze země a plamenům se vyhnul, případně nějaké rozseknul. No a Yoshiro použil Bankai, i když byl docela dost domlácený a vypadalo to na sebevraždu, né že by se Aki nějak staral. Vlastně až teď si začal pomalu uvědomovat, že nemá kam jít. Myslel si, že bude trávit zbytek života v chrámu, ale s tím je zřejmě konec. Návrat do Gotei taky nezní příliš dobře, zvlášť když mu Raiden s Razakim jdou po krku, zřejmě dostal už dostatek znamení, že ho zpátky nevezmou, ba dokonce chtějí po záchraně ještě Akiho soudit. Proč tedy vlastně bojovat?
Jsi část mě, měl bys mít tedy taky právo rozhodovat o našich budoucích krocích..
Pravil směrem ke svému hollow.
Naši pomstu máme. Můžeme jim pomoct a zničit Batariela, ale co budeme dělat v případě, kdy na nás Raiden s Razakim budou vyžadovat spravedlnost? Nebo můžeme dožít někde..prakticky kdekoliv...Celou tuto volbu nechávám na tobě, budeme bojovat, uvěříme Gotei a budeme doufat? Vykroč kamkoliv můj příteli, jsem s tebou..
Aki dal svému hollow trošku delší proslov, zřejmě byl úplně na dně. Opět nebylo místo, kam patří. Pouze tam stál, očima prolítavla z Batariela na Yoshira.

Batariel

Měl z toho celého takové rozporuplné pocity. Na jednu stranu Azazel objetoval hodně, aby ho přivedl zpět... na druhou stranu mu to ušetřilo práci, aby ho musel zabíjet později sám. "Tak pojďte, hrdinové Gotei 13... ukažte se, co dokážete!" zařval Batariel. Kromě svého plamenného meče vytasil také "klasickou" čepel Batariela. Začal sekat kolem sebe, což na všechny strany metalo ohnivé vlny. Každá z těchto vln ničila zbytky budov, zásah vypařil samotný kámen. Těžko říct, co to mohlo udělat s živou bytostí... ale kdo by to chtěl zjišťovat...
Do toho všeho začal metat svoje ohnivé jazyky ze země i ze svého ohnivého těla. Snažil se ostatní chytit, aby je mohl vypařit svým dalším útokem. "Zaplatíte za to, co jste dnes udělali!" zahřměla obrovská ohnivá figura. Cokoliv na něj letělo smetly ohnivé útoky. Ze zbytků Tokia se stávala ohořelá ruina...

Mitoshi

Měl pár chvil na popadnutí dechu a to mu muselo prozatím stačit.
Zahučel něco nepublikovatelně sprostého, když mu jedna ohnivá koule zničila domeček a začal se shunpovat, aby se vyhl těm ostatním.
Dával pozor na všechno přicházející ze vzduchu, ale ošklivě se mu nevyplatilo myslet si, že je zem pod ním jeho.
Jednou ho plamen opravdu nešikovně popálil na noze, ale nenechal se tím vyvest z míry.
Když tady byl Yoshiro, věděl co příjde. Chytil kladivo do obou ruk a s otočkou ho hodil směrem na Batariela.

Eshen

"Zabil bych ho." pronesl, uhnul se čemukoli, co po něm Batariel mohl hodit, a shnupnul o kus dál, jen, aby mohl mluvit a nebyl ohrožen zlostí druhého démona.
"Ukázal bych mu, že jsem víc než on, v boji. Porazil bych ho. Ukázal bych mu, že jsem lepší člověk než on. Zabil bych ho." dokončil celou tu vlnu myšlenek, kterou měl na mysli. Aki to dost pravděpodobně nevěděl, ale ani Eshen nikam nepatřil, a nebyl sám, kdo se tam cítil jako někdo, kdo tam co dělat nemá.. jasné, Eshen tam měl přátele, ale ne všichni byli jeho přáteli, a i on jednou nastavil záda života Gotei 13 a šel vlastní cestou, i když bez zločinu.
I otočil se Eshen od Akiho pohledu, ale ještě, než to udělal, znova se usmál. Aki byl chladný člověk. To Eshenův klid ale rozhodně nerozhodí.
Zadíval se na oblohu. Byl vyčerpaný, bankai...nepoužíval často. Nevěděl, jestli má proti Batarielovi co nabídnout, zvlášť, když si všiml takového Yoshira. Asi se ještě přidá, jestli bude, s čím pomoci.. ale teď by se tam stejně jen pletl.
Zachytil poslední sněhovou vločku z oblohy a s úsměvem si jí prohlížel.

Izanagi

Né díky, nemám rád karty. Šeptl jsem, už i ve snu jsem si připadal vyčerpaný. Když jsem viděl jak medvěd jí mojí nohu, dostal jsem z toho ještě větší hlad, vzal jsem svojí levou ruku a utrhl ji jako bych byl z perníku. Následně jsem jí snědl. Díval jsem se vzhůru, kde bylo pravděpodobně spousta podivna. Přemýšlel jsem nad tím, jak se dostat do Soul Society. Určitě tam na mě jistě čeká spousta lidí, které jsem neviděl dost dlouho.

Aki > Jistě, nebyla to Akiho starost. To co chtěl, dokázal. Pomstil svoje rodiče a ukázal světu, že za něco stojí. Byl to ale opravdu konec jeho příběhu o vykoupení? Jeho konání zde? Hollow mlčel. Aki cítil, jak mu z obličeje spadla maska a při dopadu na zem se rozpadla na tisíce malých kousků.
Batariel byl obrovský a ničil všechno a chtěl zabít všechny.
"Co je spravedlnost?" zeptal se Akiho hollow. "Je spravedlivé odsoudit někoho, kdo v životě udělal spoustu chyb, ale také udělal maximum pro to, aby je odčinil?" zeptal se. "Jsem část tebe. Hlavně tvé síly. Ale nebudu rozhodovat v ničem, co uděláš. Neřekl jsem ti to, ale momentálně mezi námi probíhá určitý proces. Až skončí, už s tebou nebudu moct komunikovat, tedy, ne takhle. Pokud navštívíš svůj vnitřní svět, budu tam. Ale... Všechno bude jen na tobě. Moje síla ti ale samozřejmě bude kdykoliv k dispozici. Nicméně to na co se musíš zeptat sám sebe, je - chceš být navždy nenáviděn? Nebo jim ukážeš stránku, kterou ještě neměli možnost vidět? Je možné, že se budou bát ti věřit. Ale podívej se na toho modrovlasého. Nesoudí tě. To, že proti tobě stojí někdo jako Raiden nebo Razaki, neznamená, že se za tebe nemůže postavit nikdo jiný." To byla hollowova finální odpověď. Teď už to bylo jen na Akim.

Yoshiro

"Troufnu si říct, že po tomhle to tak bude, Raidene," odpověděl vrchnímu kapitánovi a sekl mečem, čímž pomohl zmizet sloup světlého reiatsu, který ho obklopoval. "Mitoshi, potřebuju tě před sebou," zavolal na Mitoshiho. Byla to jejich typická formace, kterou používali už v dobách, kdy byli velení šesté divize. Mitoshi se postavil dopředu a pak se společně rozběhli proti něpříteli. Mitoshi ničil všechno, co mu přišlo do cesty svým kladivem a brutální silou a Yoshiro tak měl dost času na to, aby dokázal použít dost silný útok na to, aby zničili soupeře.
"Raidene!" zavolal na svého druhého dlouholetého přítele (momentálně to tu byl asi vážně nejuzavřenější kruh Yoshirových besties. Mitoshi, Raiden a maličko ohnivej Razaki, heh.) "Na co čekáš?!" zeptal se. Když měl proletět střechou, použil bankai. Teď tu byl ohnivý démon, kterého bylo potřeba zničit a on čekal. Typickej Raiden. Yoshirovi to přišlo maličko komické, ale určitě to bylo Raidenovým vývojem za posledních několik let, kterých se bohužel bělovlas účastnit nemohl. Byl to přece jen kapitán první divize. To znamenalo i větší zodpovědnost.

Izanagi > A tak Izanagi přišel i o ruku. Tak tu tak seděli. U toho smradu. Medvěd se poškrábal na hlavě a nakonec Izanagimu podal jednu kartu. Bylo to eso. "Mám rád smažené rohožky," řekl medvěd a na Izanagiho mrkl. Pak Izanagi ucítil hrozné horko. To ho nakonec i probudilo, protože mu hořelo všechno oblečení. I noha. Trosky domu, ve kterém ležel byly v plamenech.

Aki Maki

Aki se pousmál, zřejmě slyšel vše co a chtěl a už nebylo potřeba se na toto téma více vyjadřovat. Vypadalo to, že se Yoshiro, blonďák a Raiden chystají na finální útok a Aki nemohl zůstat pozadu. Silně uchopil svůj meč a začal kolem sebe koncentrovat slušné množství reiatsu. Čekal. Chtěl si počkat na útok ostatních, jelikož nevěděl jak zaútočí, teprve pak se přizpůsobí jejich plánu a pomůže jim sundat Batariela.

Mitoshi

Jenom co to Yoshiro dořekl, prosvištělo nad ním kladivo, které se proměnilo na Drobka.
Ten letěl poměrně rychle a s napřaženou pěstí na Batariela.
Jejich formace byla dělaná to, když měl někdo slabší obránce. Teď musel Mitoshi držet z cesty něco trochu většího.

Raiden

Raiden se pousmál. "No, myslím si, že už je jedno, jestli tu přibude o jeden bankai navíc," pokrčil rameny. Jeho pravé ruko se rozzářilo jeho reiatsu a zlehka pronesl: "Ban-kai, Kagirinai Hiraishin!" Jeho dva meče se sjednotili do jedné kratší katany, z nebe začal padat po celém okolí bezpočet blesků a jelikož tu není Shiro, aby držkoval, tak se vytvořila i bouře nad celým Tokiem. Raiden se zároveň obalil svým ochranným pláštěm a co víc... tento plášť vytvořil i levou ruku. Nebyla tak profi jako normální, ale stačila k tomu, aby jí mohl někomu dát pořádnou voltáž do těla. Batarielovým ohnivým vlnám se teď začali do cesty stavět přirozené blesky Raidenova bankaie, což sice nemohlo zcela zastavit škody, ale mohlo to aspoň trochu pomoci. "A já si to chtěl šetřit na Izunu," pronesl Raiden, zatímco roztáhl blesková křídla. Pak mávl mečem směrem k Batarielovi, samozřejmě v jiném úhlu než byl Drobek. K démonovi vyletěla blesková vlna vysoká deset metrů. Byla to základní podoba Raikenu... jen o něco málo... něco víc, silnější. O dost.

Izanagi

Kameni horko nevadí. Nicméně, když už mě to probudilo, tak jsem se mohl podívat, co se dělo venku. Bylo to strašně nudné a ubíjející vidět všechny poletovat okolo Batariela. I když já jsem vlastně nevěděl, že je to Batariel, protože mi tahle všechna hovna okolo démonů byla ukradená. Všiml jsem si ale, že necítí reiatsu toho, který ovládal brány, což mě povzbudilo. Semkl jsem ruce k sobě a pokusil se otevřít Sekaimon.

Kitsune 

Držela se od Batariela dál. Byl moc velkej a horkej. A šlehal kolem sebe plameny. Nejen ty jazyky, co jí před tím chytli, ale i ohnivé vlny. No...bylo tam celkem teplo. A to i Kitsune, které horko obvykle nevadilo. Mezitím si všimla, že se k ním připojil i Yoshiro a něco s Mitoshim chystají. Do toho začali všude padat blesky a dokonce přišla i bouře. Raiden se do toho očividně taky opřel. Zatím jen uhýbala Batarielovým útokům a čekala.

Batariel

Batariel zjistil, že jeho standartní útok zřejmě nedokáže zničit tyhle shinigami. Ale ani tak nevypadalo, že ho to nějak zvlášť trápí. Žebra kolem něj se začala rozšiřovat a kolem ohnivého těla se zformoval krunýř, který pohltil všechny útoky, které na něj letěly. "Vy to asi nechápete! Shromažďoval jsem energii tisíce let! " zařval Batariel. V tu chvíli se letící kladivo proměnilo na drobka. Batarielův krunýř se nehezky prohnul a zapraskal, stále ale dokázal pohltit útok kapitána Raidena.
"Doufám, že umíte víc, než jen tohle!" zařval. Obrovské vlny ohně vyletěly proti Yoshirovi, Raidenovi a Mitoshimu. Ačkoliv to ale byly silné útoky, tak měli sloužit jen k odvedení pozornosti. Skutečný útok vyrazil ze země. Desítky ohnivých jazyků se vrhlo proti Kitsune a Akimu s jediným úmyslem - roztrhat je na kousky...
"Máte poslední možnost utéct, shinigami... pokud zůstanete, tak oheň spálí vaše duše a nezbyde NIC než popel..." zařval Batariel. Oheň kolem opravdu začínal být nepříjemný i pro silnější kapitány.

Izanagi > K Izanagimu překvapení se brána neotevřela. Vypadalo to, že k znovuotevření bran bylo potřeba, aby to ten dotyčný, kdo to zavřel, otevřel. Ehm. Škoda, že to nenapadlo někoho, kdo stál u jeho umírajícího těla. Předtím, než ho probodl. Ehm. Rozhodně to nevypadalo na zrovna příjemnou situaci.

Yoshiro

"Víš, Baty," začal Yoshiro a kolem jeho meče se nashromáždila světlá energie. Bylo to dost. Mitoshi mu Drobkem udělal dost prostoru k tomu, aby to zkusil. "My jsme taky zrovna neseděli na prdeli," řekl a zapíchl meč do země. "Pilíře nebeské pevnosti," zvolal. Země se zatřásla a kolem Batariela ze země vyjely čtyři bílé pilíře, mezi kterými se následně vytvořily průhledné energetické pole. A nejen ze stran, i nahoře a dole.
Yoshiro okamžitě padl na kolena. Pořád se ale pevně držel meče. Cítil, jak to z něj vysává energii. Nemohl to vydržet dlouho.
Batariel taky něco cítil. Cítil, že nedokáže ovládat útoky mimo bariéru a pokud se jí pokusil zničit, zjistil, že to úplně tak nejde. Vypadalo to ale, že to Yoshiro dlouho nevydrží. Obzvlášť ve svém aktuálním stavu.
"Poslouchejte mě dobře," začal mluvit. "Cokoliv, co dovnitř pošlete, se bude zrcadlit z protější strany, takže to bude jako by ho to trefilo dvakrát!" zavrčel na konci věty. Všechno ho bolelo.
"Připravte si svoje nejsilnější útoky a pošlete je na něj, současně!" Doufal, že to Razaki zvládne. Ale pokud ne, určitě by to pochopil.

Raiden

Batariel se začal vychloubat a řádit. Zřejmě chtěl zaútočit tak nějak na všechny, jenže to neměl tak jednoduché. "Kirameku Raitensō!" vykřikl Raiden a v ten okamžik se Kitsune a Aki probleskli někam mimo nebezpečí, takže Batarielův útok na ně si mohl jít trhnout jazykem. Co se týkalo útoku na Raidena, tomu se vyhnul stejným způsobem.
Yoshiro pak začal zářivým, zrcadlícím útokem. To bylo rozhodně hodně cool, jen to asi nevydrží moc dlouho, jak tak viděl Yoshira, že mele z posledního. "Jak řekl," hlesl Raiden a pozvedl meč. Neseděl na zadku, to rozhodně. Krom toho, že trénoval syna, spoustu jiných, trénoval i on sám. Blesky, které se do teď volně pohybovali na obloze se přesměrovali do jeho křídel. Ta začala růst a stejně tak obal kolem něj začal měnit formu. Protahoval se a hutněl. Nabíral formu obrovského meče, který měl místo nějaké obyč záštity obrovské křídla. "Raiten Hiraiken!" [Bleskové nebe Letící bleskový meč] křikl Raiden a v podobě tohoto útoku proletěl skrz Yoshirovu techniku, napral to Batariela a než se útok dokončil, probleskl se pryč, někam k Yoshirovi. Popravdě, v tento okamžik se taky musel opřít o meč. "Na tohle... začínáme být trochu staří," vydechoval krátce a setřel si pot z čela. Tohle vyčerpalo i jeho.

Kirameku Raitensō:

Raiten Hairaiken:

Izanagi

Nebylo to něco co předpokládal. To se mu stát, aby se Sekaimon otevřel, když už nebyl blokován. Zase nějaká vědecká anomálie, které nerozuměl. Možná měly být oba démoni mrtvý, aby se brána otevřela. Sedl si na kámen, který byl pěkně horký. Izanagimu to nevadilo. Čím déle tady budeme, tím více toho Izuna zničí v Soul Society. Jestli je jeho cíl něco vyššího, bude si s tím muset poradit nultá divize. Což mi připomíná, že na mě budou nadávat.

Mitoshi

Drobek chudák odletěl o kus dál, vzal s sebou několik zbytků domů a začal jsem tam pomalu skládat zpět na nohy.
S touhle spotřebou zbytků domů, trosek domů a ruin domů nám i ty brzo dojdou...
Nicméně to co udělal Yoshiro bylo opravdu fascinující. A taky to vypadalo pěkně.
"Tohle je nové," zamumlal Mitoshi. Pak uslyšel výzvu o nejsilnějším útoku.
Kromě Drobka nemohl moc nabídnout...
Tak spráskl ruce k sobě a začal tiše mluvit.
Po několika větách otevřel oči, natáhl před sebe ruce a levou rukou si chytl pravou v oblasti zápěstí.
S modrým zábleskem v očích potom vyřkl jméno svého strong útoku.
Hadō #88. Hiryū Gekizoku Shinten Raihō!!!

Aki Maki

Tak jdeme na něj..!
Zařval Aki ke svému hollow a jestli to šlo, tak opět vyvolal masku. Ale to už na ně letěli ohnivé jazyky, o které se ovšem postarala Yoshirova bariéra a bankaii Raidena. Aki se pomocí shunpa dostal k polomrtvému Yoshirovi, meč zarazil do země a na rameno mu položil ruku. Aki opět zkusil využít aspoň trochu síly reiatsu od své matky. Zkusil tedy Yoshira trochu podpořit svým reiatsu, možná by to mohlo zabrat a on by tu bariéru udržel déle.
Zvládneme cero pusou?
Aki se usmál. Tyhle nové schopnosti byly fakt cool a z hollowa byl náhle asi nejlepší přítel. Věci se měnily fakt rychle, ale zřejmě k lepšímu. Už jen najít svou sbírku pokemonů.

Eshen

"Uhněte." ozval se Eshenův burácivý hlas, když tam došel. Znělo to autoritativně, a vážně. On věděl, jaká tady byla situace, problém tam byl v tom, že myslel, že nebude potřeba. Pravdou ale bylo, že na tohle se hodil nejlépe.
Sakra, jakoby byl momentálně stvořen na tuhle situaci. Měl na tváři pochmurný výraz, ale vypadal odhodlaně. V rukou obě sekery. Bankai neodvolal.
Rychle to shlédl, a obě sekery hodil na svoje strany. Mezi nimi byl ten řetěz, napnutý, jak to šlo.
"Kurokamakiri." pronesl, kapka potu mu stekla z čela.
"Pravá forma, vodní had." dodal k tomu název svojí druhé bankaiové schopnosti, a rukou přesekl ten řetěz, co spojoval obě sekery. Za ním byl slyšet řev... zvířecí řev.
Objevila se obrovská hlava hada, za Eshenem, s červenýma, plápolajícíma očima. Zářily do celého okolí.
A had se dal dopředu, přelétl nad Eshenem, a mířil přímo na chyceného Batariela. Byl z vody, akorát velmi dlouhé a ostré zuby byly z ledu. Měl dobrých 7, možná víc metrů do výšky, a i široký byl pořádně, a mířil si to přímo na uvězněného Batariela.

Spoiler: