Město

Konan

Konan byla plná zlosti. Ale byla to ta jiná zlost. Měla prostě obrovskou chuť nakopat Yoshira, aby už přestal hrát mrtvého chudinku a laskavě si převzal štafetu starání se o děti a o svou divizi. Poslední dobou toho na ní bylo až moc a Konan taky potřebuje dovolenou. Ale nenakopala ho. Konan teď očividně mohla jen sedět u Yoshira. Ruce zatnuté v pěst měla položené na stehnech. Všechny emoce dusila v sobě. Chtělo se jí plakat i nadávat. Moc tomu nepřidalo, že se tu objevil Hikaru. Ten pravý, který tu neměl co dělat. "Hikaru? Co tu děláš?!" zeptala se překvapeně i káravě zároveň.

Raiden

Boj utichl. Tedy, až na Razakiho, který se nejspíš rozmázl o zem. Raiden stočil své zkušené očko směrem... Senkaimon?! Izuna v Senkaimonu. A otevřel ho ten kokot Izumi. Tak takhle to bylo... spolupracoval s Akim, jasně, že to byl podraz. Jak mohli takhle naletět?! No, tohle budou ještě slušné problémy. Obzvlášť když... Razaki začínal hořet? Neměl být žáruvzdorný? Jestli zase Batariela chytil rapl, tak to RIP Tokio už úplně. Tohle na únik plynu neuhrajou, to bude muset Amerika rovnou hodit atomovku. Takže se s dovolením vykašlal na všechny Quincy a vystřelil směrem k tomu dědkovi. Jestli dokázal otevírat Senkaimon, tak tu měl co vysvětlovat.

Aki Maki

A najednou se Aki objevil u nich všech. Pohlédl na Jinseie a lehce se usmál.
Pěkné..tákže, jakou roli v tom hraju tentokrát?
Zeptal se furt se stejným úsměvem na tváři. Akimu ani nešlo příliš o to, že tady byla zase nějaká zrada, či něco podobného, ale to, že nemohl obládat svoje tělo. To mu vadilo ze všeho nejvíc.
Ještě pár otázeček..to o mojí rodině byla lež? I s tou shcopností, reiatsu od matky..oooh..to je velice podlé, toho si všímám i já a to je co říct..
Pravil a pokusil se pokrčit rameny, tedy jestli vlastně může ovládat to tělo nebo ne. Moc jsem to nepobral.

Izumi Razaki

Tohle nevyšlo... trochu. Naštěstí měl Razaki záložní plán. Normálně by fungoval perfektně. V podobném případě se měla aktivovat řada bariér, které čerpali energii přímo z Batariela. Ty ho měly buď zneškodnit, nebo zabít... podle toho, jak moc by odporoval. S těmi stíny ale nemohly vydržet dlouho. Bariéry se začaly aktivovat jedna po druhé... bohužel ne všechny, část z nich už byla nefunkční, nejspíš kvůli těm stínům... a ty ostatní nemohly vydržet dlouho, prozatím ale utlumily oheň a s ním i bolest. Razaki se podíval na Jinseie. "Takže... který -iel jsi ty?" zeptal se ho.

Izanagi

Postavil se na nohy a oprášil se od toho prachu, který měl všude. Hm.... Zabrumlal mezitím co vstřebával, co se stalo. Pro něj Jinsei nebyl nikdy žádný spojenec, takže mu to vlastně ani nevadilo. Nepřipadal si zrazený, ale věděl, že se přes něj musí dostat, aby mohl bojovat s Izunou. Ucítil přicházejícího Raidena, ten nejspíš bude chtít Jinseie vyřídit sám. Možná měla moje zanpakuto pravdu. Rozhodl jsem se zastrčit zanpakuto za opasek, nyní jsem si byl jistý, že ji nebudu potřebovat. Sedl jsem si zpátky do tureckého sedu a čekal, jak se to vyvrbí. Tak nějak jsme měl pocit, že prostě musím chvíli počkat.

Raiden

Raiden se probleskl před Jinseie. Měl opravdu dramatické vysvětlování, které bylo tak dojemné, že akorát přispělo k důvodům, proč mu nakopat prdel. "Aki, ty si fakt umíš dělat přátele," usmál se na vězně, zrádce, co byl zrazený a tak dále. Pak se zahleděl na Jinseie. "Hmmm... takže asi nebudete Jinsei, co? Vím toho o zanpakuto rodiny Izumi poměrně málo, netušil jsem, že dokážou... posednout majitele," doplnil, když se podíval na Razakiho. Ironicky, neměl páru jak mu pomoci zastavit tu přeměnu. Tu bitvu si asi bude muset vést sám s ním, ale snad mohl zastavit ty stíny tím, že napadne jejích majitele. Tohle ještě bude sranda. "Takže... máničko, nech Razakiho být, otevři brány do Seireitei a možná tě necháme dožít v nějaké té kobce," namířil na něj meč a byl připravený okamžitě zmizet, kdyby si Jinsei usmyslel hrát druhého Izunu.

Kitsune

"Hayato? Budoucnost? Zajat? Počkat, počkat...pomalu musíš, vůbec ti nerozumím. Co jsi viděl v budoucnosti?" zeptala se. Vůbec mu nerozuměla. "My se jen snažili přivést k rozumu Yoshira, který nám jaksi zčernal a zmodral...Kdyby si tě nějak víc všimnul, mohl tě zabít. My s ním měli problém ve třech..." pronesla. Pak se jen tak mimoděk podívala dolů na bitvu s Izunou a vytřeštila překvapeně oči. A v tom jí to začalo docházet. "Ne...ne, ne, ne, ne, ne..." začala opakovat a zaťala ruce v pěsti tak moc, že jí z dlaní začalo téct trochu krve. Nastalo jí v mysli několik flashbacků. Vemte si je na starost, já půjdu dolů a skoncuju to s Izunou....Nenech Jinseie mluvit... a co ona udělala, nechala ho mluvit a dokonce ho i poslechla. Zklamala týpka z budoucnosti. A teď tam kvůli tomu Razaki ležel probodnutý a na povrch se začalo drát něco zlého. A nejenom to, Izuna prošel do Soul Society. Tohle byl takový průser...a ona si ho dávala za vinu. Byla naštvaná a hodně. Bylo to na ní poznat. Minato tenhle výraz u ní na tváři nikdy neviděl. Kitsune vyrazila dolů a pevně svírala v jedné z rukou svou obří zanpakuto.

Izumi Razaki

"Jistěže jsem to poznal... měl jsem dost dočinění s rodinými démony, aby to nebyla velká záhada..." řekl Razaki, zatímco sledoval, jak bariéry pomalu slábnou. "Uvědomuješ si, že až se Batariel "uklidní" tak tu už nebudeš?" zeptal se Razaki. "Myslím, že líp jak já víš, jak dokáže být Batariel náladový... a nestrpí, aby nikdo ovlivňoval co dělá... to znamená, že ani ty ne." řekl Razaki a ušklíbl se. Alespoň tahle část byla neuvěřitelně komická. Dál se ale příliš nezabýval Azazelem... s tím nic dalšího dělat nemohl. Místo toho zavřel oči. Tady už nemohl udělat vůbec nic.
Objevil se uvnitř svého vnitřního světa. Vypadal jinak, než si ho pamatoval. Byl uzavřen ve světelné kopuli, která ale pomalu černala. Z děr v zemi tryskal oheň...
Razaki si uhladil obleční a rozhlédl se kolem. Tak takhle nějak měla vypadat apokalypsa? "Takže takhle to nakonec dopadne, "příteli" ?" zeptal se Razaki. Neměl sílu na to, aby mohl udělat něco užitečného... zatím. Proteď mohl jen mluvit. "Dal jsem ti tvojí poslední šanci... nemusím ti doufám říkat, žes jí celkem podělal?" řekl Razaki. Bylo to stejné, jako kdyby někdo stál s klackem před tankem a dloubal do něj...

Minato

"Hayato, bratr Izuny. A hodně vzdálený i můj příbuzný. A v budoucnosti? Přesně tohle, tenhle masakr. Vše zničené a strůjce toho všeho," pak v dálce začal všechen ten výbuch a podobně. "A je to zřejmě tady... jen... proč šel do Seireitei?" Minato byl též hodně překvapený, když viděl Izunu mizet. A prostě, tohle nebylo tak, jak bylo slíbeno! Kitsune pak vyrazila dolů, on vyrazil k ostatním Quincy. Zastavil se u té černovlasé ženy, ta vypadala, že byla trochu... klidnější než Rori. "Co to má být? Tohle bylo v plánech?!" v jejích tvářích četl, že asi ne. Asi se něco posralo.

Aki Maki

Nah..jen poslední otázečka, než tě tady asi všichni domlátí..proč si je zabil?
Zeptal se a lehce nadzvedl obočí, byla to možná psolední šance, kdy s emohl něco dozvědět o své minulosti. Poté pohlédl na Raidena a usmál se, to bylo vše. Nebylo potřeba odpovídat. Pohlédl na Razakiho.
Vzpomeň si na náš trénink Razaki..je to tvoje tělo a nikdo jiný na něj nemá nárok..
Poznamenal a pokusil se zveednout levou ruku. Jestli se tedy můžu hýbat.

Izanagi

Neměl v úmyslu nic dělat, protože tak nějak tušil, že asi nic dělat nemůže. Co chce dělat Izuna? Zeptal jsem se Azazela. Jejich dohoda nejspíše už byla naplněná, takže jsem neviděl důvod, proč by mi to nemohl říct. Případně by bylo fajn, kdyby až osvobodí Batariela se šli někam kámošit a on nechal otevřený sekaimon. Taky by mě zajímalo, kde je Mabataki, přeci jenom pokud není hloupý, došlo mu to, že se tady děje něco zajímavého.

Izumi Razaki

"To jsou kecy... já jsem ti dal všechny šance... ty sis zasloužil ten strach. Nikdy jsi mi nedal příležitost ti věřit... a vidíš? Měl jsem pravdu... " řekl Razaki. Ano, měl pravdu. A bylo mu to celkem k hovnu. "Z tvého klidu soudím, že je ti jasné, že teď nemám sílu tě zastavit... takže ti dám jen jedno, poslední, varování. Udělej tohle a je konec... už nic nebude jako dřív..." řekl Razaki také překvapivě klidně. Na to, že byl naprosto v háji to bylo divné... ale možná chtěl jen odejít s hlavou vztyčnou a jako gantleman. Bariéru kolem mezitím dál pohlcovala černá barva... čím dál rychleji...

Raiden

"No, v tom případě... se asi připojíš k Jinseiovi," pronesl Raiden chladně, že i Aki na něj mohl být hrdý. Pak švihl mečem a na Azazela letěla energetická vlna. A zezadu hned další. Jak to bylo možné? Raitensho bylo rychlejší než shunpo... bylo okamžité. A střílet vlny elektřiny... to už byl denní chleba, takže to bylo taktéž téměř okamžité. "Ještě mi pověz... jak ovládáš brány do Seireitei?" nadhodil zajímavou otázku, zatímco na Azazela namířil ukazovák pravé ruky. Vyšlehlo Hado 88. A ano, střílel to tak, aby to nezruinovalo další baráky... naštěstí byli v kráteru.

Minato

"Pokud to nebylo součástí plánu... neměli bychom ho zastavit? Takto akorát budou boje pokračovat. A udělal to, že šel do Seireitei," hlesl taky docela nechápavě. "Nebo... kdo má po něm velení? Nemám ani páru jak se jmenujete, natož abych se tu s vámi radil. Jsem Quincy asi tak pět minut..." zase byl jednou na větvi.

Aki Maki

Akiho tak zvláštně píchlo u srdce, když promluvili o jeho rodičích.Obzvlášť při použití slova děvka. A do toho se motal ještě další divný pocit. Aki si připadal, jako by něco uvnitř chtělo ven, neměl nejmenší tušení co se děje. Mezitím Raiden začal bojovat, což Akiho nepřekvapovalo. Nemusel Raidena znát nějak extra dlouho, aby mu došlo, jak se v takovéto situaic zachová. Každopádně, to nebyl Akiho problém. Akiho problém bbyl, že se nemohl hýbat a uvnitř sebe cítil sakra divný věci.
Zabiju tě..
Poznamenal s ledovým klidem, zatímco se pral sám se svým tělem.

Aki Maki

Aki zíral, zřejmě na své rodiče Tedy aspoň tak si to domyslel, hlavně kvůli muži, kterému jako b yz oka vypadl.
Vy jste..?
Zeptalse s vykulenýma očima, tentokrát mu jeho úsměv z tváře zmizel. Pusu měl celou dokořán a nehnul ani brvou. Nevěděl co má dělat, nebo aspoň říct. Jestli byli celou dobu s ním, tak vědí co všechno udělal. Shame, shame..

Mitoshi

Už chvíli se díval na ten střet nedaleko. Byl krajně znepokojen.
To co se teď dělo nebylo dobré v žádném myslitelném případě a muselo to skončit.
A co teprve Seireitei...
"Doporučoval bych najít si nového velitele... a začít jednat co nejrychleji. Tahle situace už bude vyžadovat vaši spolupráci," s touto větou se hlavou vytočil směrem na Quincy a při tomto pohybu mu v záři zmizela z hlavy helma. Chtěl aby mu věřili a myslel si, že s helmou na obličeji to není moc osobní a tak vlivné.

Eshen

"Souhlasím s tím, že bychom měli poodejít." pronesl. Nerad bojoval přímo v místě, kde najednou bojovalo spousta dalších.. a takyže to tam teď fakt bylo plné a jiné boje už jely naplno. Ale nebyla rozhodně pointa se vzdávat.
"Obávám se ale, že nemůžu nechat, aby jste napadl mé přátele, protože ti se boji vyhýbat nebudou. A tak nemůžu ani já. Neuhnu." pronesl chladným, koncentrovaným hlasem bez jakéhokoli výkyvu, který byl svým smyslel i děsivý díky smíchání s takovou tou hollow zvukovou bublaninou. Eshen sám nebyl malý a mezi Shinigami celkově patřil mezi ty největší a i nejširší, ale Einar byl jiná liga. I tak ale Eshen nevykazoval nejmenší známku strachu..

Izumi Razaki

Razaki kývl hlavou. "Nemyslím, že je co dodat... " řekl Razaki. Bariéra kolem jeho vnitřního světa už byla téměr úplně černá. Razaki zvedl hlavu a podíval se na to, jak poslední kousek bariéry, která držela Batariela pod kontrolou selhal. Pak se bariéra rozpadla na tisíce kousků. Ohně v jeho vnitřním světě vyšlehly výše...

Yoshiro

Ucítil dost nepříjemné reiatsu. Reiatsu, které znal, ale nikdy v takové míře. Byl to Batariel. A vypadalo to, že se chytá ven. Hikaru na hleděl tím směrem a nevěděl, co říct. Nevěděl ani co říct na to, že tu je.
"Pomoz mi na nohy," řekl Yoshiro najednou. Hikaru okamžitě zareagoval a začal ho zvedat. Yoshiro přitom zavrčel. Bolelo to jak čert. Hikaru na to ale nestačil a Yoshiro neměl dost sil. Konan musela by taky musela pomoct, aby se dokázal hýbat.

Aki > "Tví rodiče, ano," řekl muž. "Nemáme moc času," řekla Akiho matka a starostlivě se na svého syna podívala. "Nevím přesně za jakých okolností. Ale dostal se k tobě Azazel. Nebo Jinsei. Nevím, jak mu říkáš." Začal mluvit otec. "Je nebezpečný. Velmi. Ovládá stíny. Dokáže s nimi vytvořit armádu. V podstatě cokoliv, co se mu zlíbí. Můžou se dostat do tebe. Pak je konec. Znehybní tě a znemožní používání reiryoku."
"Má ale jednu slabinu," řekla matka.

Shigure & Rori

"Myslím, že po tomhle už naše skupina nebude existovat," řekla Shigure a vzdychla. Když si Mitoshi sundal helmu, Rori se v očích objevily hvězdičky. "Samozřejmě," pískla.

Einar

"Myslím, že už není důvod, abychom bojovali proti sobě, Eshene," řekl Einar a otočil se čelem k Azazelovi, jehož arogance byla snad větší, než destrukce, která tu byla způsobená Tokiu.

Razakiho tělo vzplálo. Jeho reiatsu se taky změnilo. Vypadalo to, že Batariel skutečně ovládl jeho tělo. Tohle viděli nebo cítili všichni přítomní.

Eshen

Už byl připraven vystřelit a jeho hollow reflex ho skoro ani tak nezastavil, ale kolem se dělo hodně stuffu. Eshen byl hodně odstřižen soustředěním, ale doopravdy, vypadalo to, že tahle organizace už byla u konce.
Určitě ale ještě ne bitva. Eshen ale neměl nejmenší kus ponětího, co má vlastně teďka dělat. Cítil něco zvláštního z bývalého Vrchního kapitána Izumiho.. ale neměl ponětí, co se děje.
Objevil se vedle Einara. Meč neměl vytažený.
"Už se tak zdá. Je to chaotický svět." pronesl, se zachmuřeným pohledem, ale nikam se zatím nezapojoval.. Arva zatím nechal na místě, pokud to šlo, kdyby ještě bylo Eshena v této bitvě potřeba. Uvědomoval si nebezpečí soupeřů, jako byl Azazel, ale všichni tihle už kolem sebe měli dost soubojníků.

Aki Maki

No...ehm...ahoj..
Pravil s lehkým úsměvem, no a poté začal poslouchat, co měli páni rodičové na srdci.
Na to je trochu pozdě, nemyslíte? Možná jste mi to měli říct, když jsem s ním začal trénovat a věřit mu, kde jste byli? Jak dlouho jste vlastně u mě? A nevadí to tomu hollow, co je taky ve mně? Proč já vlasntě nevybírám nájemný..chci vědět, kdo doopravdy jsem, proč vás ten Azazazel..
Aki se podíval nahoru a začal počítat slabiky.
..to je jedno..
Mávl rukou.
Proč vás zabil, proč chtěl zabít mě? A co je zatraceně tvoje super schopnost, kvůli který jsem oproti vám jen šupák, za kterýho se stydíte..
Pravil a bez úsměvu pozoroval svoje rodiče, ani přitom nehnul brvou. Čekal odpovědi.