Město

Aki Maki

Anzai...ano..
Aki se zasmál.
Přesně tak se mi představil..před tím, než jeho tělem prošel můj meč..byl to ale sakra horkej tejpek..
AKi opět lehce nadhodil obočím a pohlédl na skupinu Quincy. Samozřejmě, že povídání o horkém týpkovi mělo pouze přidat na věrohodnosti, že se s ním Aki opravdu utkal.
Zeptám se vás tedy naposledy..proč jste přišli? Pokud máte v plánu připojit se k Izunovi, tak vás nenechám projít..
Pravil Aki a namířil na Quincy svůj meč, na tváři měl odhodlaný výraz. Vypadá to, že vše zafungovalo. Opravdu si myslí, že je tu Aki sám.

Konan

V jeho očích viděla překvapení, ale i radost. To už by mohl být Yoshiro. Konan znovu aktivovala svůj shikai, ale ne pro to, aby Yoshira zapíchla. Chtěla využít síly své zanpakutou k jeho vyléčení. Její samotná síla by na takové zranění nestačila. S pomocí zanpakutou se o to mohla aspoň pokusit. Konan položila obě ruce na Yoshirovu hruď a začala svůj pokus o jeho vyléčení. Takhle ho nechtěla vidět umírat.

Izanagi

Měl jsem zavřené oči, přesto jsem slyšel, co se venku děje a hlavně jsem cítil, že se Izunovi nic nestalo. Dost pravděpodobně ho chránil ten artefakt, který měl u sebe. Nedalo se nic dělat, muselo to přijít. Jinsei-san, Razaki-san, získejte mi nějaký čas. Pak to uděláme společně. Špitl jsem a okamžitě se začal soustředit. Už jsem to dlouho nedělal a nebyl jsem si jistej, jestli to zvládnu. Prach okolo mě nekontrolovatelně vířil, čas od času mě šlehnul, ale to jsem již nevnímal.

Objevil jsem se ve vnitřním světě. Už tam na mě čekal. Duh mé zanpakuto na sebe vzal lidskou podobu. Byl to takový divně zmixovaný člověk, půlku tváře měl bílou a půlku černou. Jako kdyby se nikdy nedokázal rozhodnout, čím bude. Vždy existovaly dvě strany. Přišel čas, chci to udělat. Špitl jsem, byl jsem v pozici někoho, kdo žádá. To se nedělo často. On je ten, na kom to chci vyzkoušet, je tam venku a čeká na mě. Nech mě to udělat! Zařval jsem, neovládal jsem se ve svém vnitřním světě. Byl jsem příliš napnutý tím, co se dělo.

Kitsune

"Ooo..." pronesla, když se Raiden vedle ní proměnil na šupáka. Pak proměnil tím mečem namířil na ní. Kitsune nechtěla vypadat jako šupák. Nakonec však proměnil jí i ostatní. Zajímavá schopnost. To musela uznat. No a pak se objevili quincy s Minatem. Kitsune si je všechny pořádně prohlédla svým zkušeným okem. Na Minata zůstala koukat trochu dýl. Proč byl sakra oblečen jako protivník? Když se pak zeptali na někoho jménem Anzai a Aki se začal skoro až chlubit, že ho probodl a asi i zabil, Kitsune nahodila pořádný facepalm a zavrtěla u toho i hlavou. Minatovi to mohlo být povědomé. Ten chlap byl idiot. Což se jí hned potvrdilo, když s nimi chtěl Aki po tomhle uvítání mluvit.

Izumi Razaki

"Uvidím, co se dá dělat..." řekl Razaki a podíval se na Izunu, kterému se nic nestalo. Nechápal, jak je to možné. I kdyby neměl duši, což se mu zdálo nemožné (leda by byl hollow) tak by ho ten plamen měl spálit na uhel. Nejspíš se uměl regenerovat rychleji, než no ten oheň zabíjel? Těžko tomu věřit. Nicméně pokud neměl duši, tak ho děsilo něco jiného. Batariel už předtím dokázal, že dokáže pozřít bytosti, které duši nemají. Kdyby se mu podařilo pozřít Izunu, nějakým způsobem, tak by se stal natolik mocným, že by opravdu hrozilo, že by mohl zničit svět. Byla to velice znepokojivá myšlenka. Bohužel se jí nemohl zabývat... jeho bariéry ani kida neměli žádný efekt... útoky jeho shikaie na tohle prostě nestačily. Razakiho reiatsu začalo opět růst. "Obávám se, že nemám na výběr... " řekl. Cítil se trochu trapně, že v takovéhle velké skupině lidí musí být druhý, kdo s tím přijde. "Ban... kai..." řekl. Doufal, že jeho ultimátní obrana dokáže ustát Izunu. Okamžitě se vrhl na Izunu s úmyslem ho přeseknout vedví. Ať chtěl udělat Izanagi cokoliv, tak potřeboval čas... snad mu ho mohl dopřát

Eshen

Eshen se nemusel ani dívat, nemusel ani přemýšlet, ale byl si naprosto jistý tím, že tohle nebylo zdaleko to poslední, co jim Izuna měl říct. Nezbavili ho toho artefaktu, a i když to byl jednoznačně dost impozantní útok, bylo to poměrně jasné. A to se i naplnilo - to už si toho ale Eshen nevšímal.
Neměl, co přidat do pranice. Boj s Izunou už byl na jiných. Jeho čekalo něco jiného, a on to věděl snad už od začátku.
"Einar." pronesl Eshen. Už teď byl vlastně v "vizard" formě, ale pořád si uvědomoval laskavost tohoto člověka. I tak, bylo všechno nevyhnutelné.
"Ať vyhraje kdokoli - je mi to líto." pronesl, když se chopil pevně své katany a natáhl se do bojové polohy. Ještě neútočil, nechal, jestli Einar nechtěl něco říct.

Rori

Všichni, co s ní přišli (až na Minata samozřejmě), moc dobře věděli, jak moc byla zaláskovaná do Anzaie. Tohle nebylo dobré. Přišli sem, aby zastavili boj, ale Rori vypadala opravdu naštvaně. Bylo jasné, že teď jí jen tak něco nezastaví. V rukou se jí objevil obrovský luk, ze kterého okamžitě vystřelila po skupině shinigami v čele s Akim. Byl to hodně velký šíp. A ve chvíli, kdy dorazil k místu, kde všichni stáli, explodoval. Hodně.

Einar

"Odejděte z bojiště, Eshene," řekl Einar vážným hlasem. "Nemusíme bojovat. Pokud ale neodejdete, budu nucen vás zastavit." Einar byl tak o tři hlavy vyšší než Eshen. Navíc to byla obrovská hora svalů. Kdyby to nebylo anime, ve kterém i chlápek, co je tenký jako tyčka, nedokázal zničit horu mrknutím oka, nejspíš by to nebylo vyrovnané.

Izuna

Když Razaki použil bankai, Izuna se zasmál. Pak se pomalu postavil na nohy. Tedy, aspoň chtěl. To už byl ale Razaki u něj. Kde jsou ty časy, kdy hrdinové nechávali záporáky mluvit? Razaki Izunu trefil. A to byla ta chvíle, kdy mu to konečně došlo. Cítil to když Izunu trefil.
Ta věc, co měl kolem sebe. Ta podivná energie. Zřejmě to sloužilo i jako štít. Hodně tvrdý. Možná proto dokázal vydržet Razakiho plameny. Ano, nejspíš to mělo i nějaké regenerační účinky, ale převážně to zvyšovalo jeho odolnost. Razaki cítil, že to bylo jako by nožem sekl do betonu.
Izuna měl tedy nejen perfektní útočné schopnosti, ale i velmi dobrou obranu. "Bankai, huh?" zasmál se Izuna, když Razakimu vracel úder. Obrana bývalého vrchního kapitána byla však také velmi dobrá. Dokonce se tvrdilo, že i dokonalá, takže Izuna se svým útokem neuspěl. To bylo něco na co nebyl zvyklý. Se oranžovým problesknutím zmizel dřív, než Razaki mohl znovu zaútočit.
"Rád bych vám poděkoval," řekl s lišáckým úsměvem Razakimu. "Díky té vaší troubě jsem získal dostatek energie k tomu, abych mohl uskutečnit svůj plán."

Yoshiro

A tak ho Konan začala léčit. Problém byl, že jí v tom něco bránilo. Ne že by to neuměla. Bylo to něco jiného. A ten problém nejspíš nebyl u ní. Vypadalo to, že to cokoliv, co bylo v Yoshirovi. Ta zlost; temnota, která ho předtím ovládla, nulovala jakýkoliv pokus o jeho vyléčení. Konan to cítila. Když léčila, jakoby se to přímo přenášelo na ní. Ne úplně přímo. Spíš vzdáleně. Cítila ale všechny ty zlé emoce. A navíc jí z toho hrozně bolely ruce. Byla to pálivá bolest, nedokázala to vydržet.
Ať to bylo cokoliv, Yoshiro to měl pořád v sobě. A z jeho výrazu bylo zřejmé, že si toho je moc dobře vědom.
"Hej," řekl nakonec s docela velkými obtížemi. "Nech to být," řekl ještě. Některé věci prostě nestály za to, aby je někdo zachraňoval.

Aki Maki

Aki měl naštěstí poměrně dost času na to zareagovat. Okamžitě tedy uskočil a vlastně, dokonale využil i exploze. Kdy se ještě s jednou iluzí zřítil k zemi, jako by byl zasaženej. Druhá iluze mezitím hrála Akiho, který uskočil před výbuchem směrem nahoru, meč namířenej na Rori. Aki doufal, že zbytek skupiny se už odhodlá zaútočit.
Teď..!
Zařval a iluze ze shora se rozlétla proti Rori. Mezitím Aki a iluze na zemi jakoby splynuli v jednoho a vyletěli na Rori zespoda. Zhruba v půlce cesty se Aki ale opravdu rychlým shunpem z iluze co nejvíce nepozorovaně dostal, tudíž na Rori letěly pouze dvě iluze, které prakticky sloužily jenom na zmatení. Pokud Rori zasáhnou, tak jí vlastně nezasáhnou, proletí skrz. Tohle byl tedy moment, kdy by ostatní měli zaútočit. Aki byl mezitím schovaný za nějakýma troskama a čekal na vhodný moment pro nějaký fatální útok.

Izumi Razaki

Razaki se zarazil, když i jeho bankai se zasekl, jako kdyby narazil na neproniknutelnou překážku. Naštěstí i jeho bankai dokázal ustát útok od Izuny. Takže dokázal koupit Izanagimu trochu času... snad to k něčemu bude. "Být vámi, tak bych neděkoval, dokud není konec!" řekl Razaki. Nesnášel, když padouši předčasně slavily.
Batarieli... příteli... ten hajzl je plný tvojí energie, neříkej mi, že ho necháš jen tak absorbovat tvojí energii. Ukaž mu co je v tobě! řekl si v duchu Razaki. Nechápal, jak mohl Izuna absorbovat energii určenou k ničení všeho. Ať byl Izuna cokoliv, tak to nebylo normální. A bylo potřeba to zničit! Za jakoukoliv cenu. Pokusil se uvolnit ještě víc energie, tohle nemohlo být všechno, co měl Batariel v záloze. Opět se vrhl na Izunu, nehodlal věřit tomu, že je Izuna nezranitelný. Hlavním cílem bylo ho "zabavit" dokud nebude Izanagi připravený

Mitoshi

Před příletajíím šípem se odshunpoval pryč a když se exploze rozplynula, shunpnul se na svou poslední pozici.
"Podívejte, nemusíme bojovat. Něco mi říká že stoprocentně nesouhlasíte s tím co tu váš šéf dělá..." řekl jim na základě svých předchozích myšlenkových pochodů.
"Prosím," dodal a díval se na ně.
"Nechte nás zastavit ho... a nebo nám pomocte... spolu to jistě zvládneme..."
Bylo mu líto, že tady nebyl ten větší tmavší pán - vypadal že má pochopení a myslí racionálně.
U těch ostatních, zejména u té mladé dívky, si Mitoshi nebyl jistý...

Minato

Minato sledoval naštvání Rori a trochu se uchechtl. V jeho ruce se objevil luk a vystřelil dva šípy po Akiho iluzích. Pak se zahleděl na Kitsune. Její pohyby předtím poznal. A co víc, než šli na tuhle misi, aby ulovili Akiho, dostal krátký report o jeho schopnostech. Takže měl jistou teorii. Ale o tu se s Quincy nepodělil. Místo toho volným krokem zamířil k ostatním Akiúm. Zároveň napodobil facepalm své kapitánky a ukázal na prostor vpravo kus od ostatních. Snad ho pochopí.

Raiden

Samozřejmě... Aki. Uměl něco jiného než nasrat lidi? Raiden prudce mávl mečem před explozí a vytvořil před sebou a ostatními masivní elektrickou vlnu, která měla sloužit jako štít proti útoku. "Tenhle Aki má pravdu, nejde nám o vyhlazení Quincy, nikdy nešlo. Chceme pouze zastavit toto šílenství a tuhle bezdůvodnou válku," pronesl poněkud vážným hlasem. Docela teď litoval toho, že tu nebyl od začátku boje, jelikož tak nevěděl, kdo to celé započal. Ale bylo mu jasné, že to odnesou hlavně lidé, kteří za nic nemohou.

Izanagi

Stál jsem uprostřed obrovského kolosea ve svém světě. Naproti mě byla moje zanpakuto, avšak nic neříkala. Musím to udělat, pokud je on ta největší hrozba za poslední staletí, tak to použiju a zastavím to. Izuna možná nebyl ten nejsilnější s kým se Izanagi potkal, ale byl ten nejnebezpečnější a navíc to byl Quincy, což přidávalo na urgentnosti. Příprava něčeho takového jako je bankai mi vždycky zabrala spousty času, bylo to složité. Vlastně to byla nejtěžší věc, jakou kdy Izanagi dělal.

Kitsune

No letěl na ně šíp...veliký růžový šíp, co bouchal. Kitsune nečekala, až to bouchne a shunpnula se stranou od exploze. Když se exploze uklidnila a zmizela, všimla si, jak na ní Minato kouká, že by jí poznal? Tak jako tak ji pak napodobil, což znamenalo, že asi jo a dokonce jí i naznačil, aby se přesunuli stranou. Kitsune nenápadně přikývla a  shunpla se na to místo. Zároveň si ale dávala pozor na všechny ty quincy tam.

Minato

Minato Kitsune následoval, objevil se kousek před ní. "Zdravíčko, kapitánko. Pozval bych vás na limonádu, ale nějaký idiot rozmlátil obchody v okolí," pronesl nejprve trochu lehčím tónem, aby to vypadalo, že je všechno v pořádku a tak. "Nešla by ta iluze zmizet?" položil menší žádost. Nechtěl hledět na svůj cíl, ale na svojí kolegyni. Z toho úsměvu se mu zvedal žaludek.

Konan

Konan se velmi snažila Yoshira vyléčit, ale cítila, jak jí v tom něco brání. Ruce se jí bolestí třásli. Konan přišlo, jako kdyby ruce dala do ohně, nedalo se to vydržet. Bolestí uronila pár slziček. Byla to strašná bolest, takže Konan musela přestat léčit. Stáhla ruce k sobě a začala si je mnout. Cítila se velmi špatně. Jako kdyby všechny ty zlé emoce, které na ní při léčení působili, v ní zabily všechno dobro, všechnu naději. Bojuj s tím. říkala si Konan v duchu. Nechtěla tomu podlehnout.
"Ne! Tohle nemůžu nechat být." zakroutila hlavou. "Jistě lze něco udělat...... Nějak tu temnotu v tobě porazit." přemýšlela nahlas. Mluvila ale stále tišeji a tišeji, až skoro konec věty nebyl slyšet. Netušila, co je to za divnou zlost v Yoshirovi, natož jako to porazit.

Izuna

"Oh, on mi vyká. To je sladké," řekl tiše a zahihňal se pro sebe. Pak si odkašlal. "Eh, samozřejmě," odpověděl Razakimu. "Jak to říkají padouši ve filmech?" zeptal se, a zamyslel se. "Eeeee. Jo!" luskl prsty a pak dal levou ruku v bok, rozkročil trochu nohy a ukázal prstem pravé ruky na Razakiho. "Tohle je teprve začátek!" řekl dramaticky.

Razaki > Batariel Razakimu neodpovídal. Celkově se něco zdálo strašně v nepořádku. Razaki se cítil 'volně.' Předtím to bylo jako by byl v Batarielových řetězech. Ale teď. Skoro jako by už žádný Batariel nebyl a celá tahle síla patřila Razakimu. Bylo to zvláštní.

Rori

Minato vystřelil po dvou letících šupácích (skloňuje se to líp než Aki.) Hádám, že když to byly iluze, tak to nimi proletělo. V tu chvíli jí došlo, že se jich asi nemusí bát. Vzhledem k tomu, že tu bylo několik stejných šupáků, došlo jí, že asi nebudou skuteční.
Pak Rori s křikem vystřelila dalších několik šípů po všech přítomných shinigami. Vypadalo to, že je chce zabít. A byly to pořádně šípy. Velké. A růžové.

Shigure

Jen sledovala, jak Rori začala běsnit. Nejspíš chtěla odpovědět Mitoshimu, který sice vypadal jako Aki, ale nechoval se jako debil. Bylo naprosto zřejmé, že jsou to jiné osoby, které akorát vypadají jako jistý šupák. Rori ale jaksi útočila, takže nebylo zrovna moc prostoru pro komunikaci.

Yoshiro

"Snažil jsem se," odpověděl Konan. Byla to pravda. Myslel si, že to už dávno zničil. Vypadalo to ale, že je to něco, co se s ním potáhne celý život. Pozitivní na tom bylo, že to nemuselo být na dlouho. Yoshiro si sám uvědomoval, že by možná bylo lepší, kdyby to tady a teď skončilo. Aspoň by už nikdy neublížil někomu, koho miluje. Ať už Konan, své děti nebo přátele.
Vedle Konan a Yoshira se najednou objevil Hikaru. Nebyl to ale ten zjizvený, který byl naprosto očividně z budoucnosti. Byl to ten, který měl být na cestě do Karakury. Stál tam a se smutným pohledem se díval na svého otce.

Izumi Razaki

Tohle bylo tak zvláštní. Ačkoliv měl Razaki veškerou sílu Batariela k dispozici, tak se necítil dost silný. Nejspíš proto, že byl zvyklý desítky let zadržovat Batarielovi sílu a oddělovat jí od své vlastní. Teď musel konečně použít všechnu sílu, co měl k dispozici. Zhluboka se nadechl a uvolnil svoje reiatsu na maximum, kterého byl schopen. A nejen Batarielovo, které vždy používal tím, že obětoval svoje, ale konečně mohl využít naplno jak Batarielovu moc, tak i svojí. Jen doufal, že to bude stačit. "Říká se tomu slušnost... nicméně nejste jediný, kdo teprve začíná!" řekl Razaki. Krvavě rudé reiatsu, které ho obklopovalo se najednou zbarvilo na zeleno. Dotkl se ruky své čepele, ale to už stál u Izuny, popadl Batariela do obou rukou a sekl Izunu šikmo přes prsa.

Aki Maki

A všichni šupáci, začali mluvit. Takhle dopadl plán. Aki okamžitě zrušil všechny iluze, nebude plýtvat své reiatsu pro takový šupáky.
Geniální, opravdu..
Hodil slušný facepalm. Najednou mu nepřišlo tak divné, že chtěl Izuna vyvraždit všechny shinigami, též by je nyní dal všechny na skřipec.
Víte co..
Aki mávl ledabyle rukou ke členům Gotei 13. Tady už byla slova zbytečná. Pomocí shunpa se dostal na..no..torksy nějaké nejvyšší budovy. Tedy na nejvyšší bod v okolí a rozhlédl se po bojišti. No a co neviděl, jeho kamaráda Razakiho s mečem v hrud, Konan jak se snaží vyléčit black or white Yoshira, černého Quincyho s modrovlasem a no..šupáky co napůl bojují a napůl si povídají s Quincy. Bylo zto všechno nějak zamotaný a Aki už z toho všeho byl unavený. Možná ještě chviličku počká, jak se to kolem vyvine.

Mitoshi

Mečem sekl přes přilétající šíp a tímto snad zničil.
Neměl tušení, jak to vypadalo z pohledu nepřátel. Že ten šíp vybuch pět metrů před ním? Nebo jeho velký meč viděli? Kdo ví.
Zhluboka vydechl. Opravdu se chtěl věnovat Izunovi a né jeho společníkům.
Chytil meč do obou rukou a čekal, jestli nějaký Quincy bude moc agresivní.

Raiden

Ta růžovovláska měla docela páru, že začala střílet takovou salvu. "Raiken, stupeň dva," přikázal Raiden a z jeho zanpakuto vyletěl stejný počet paprsků, které se srazily snad se všemi šípy. Zapůsobily stejnou silou a jelikož ještě útočily směrem zezdola, tak vymrštili případnou explozi do výšky, mimo shinigami. Jo, umět svůj útok ovládat se hodilo. Nemluvě o tom, že tak mohl chránit všechny. Jen ... měl z nějakého důvodu pocit, že to ještě nebylo všechno. Do útoku však nepřešel.

RaiKen ¦ 雷剣 ¦ Bleskový meč:

Kitsune

"Minato..." pozdravila ho taky, znělo to jako Kitsune a ne jako ten šupák. "To s těmi obchody si vyřiď s Izanagim..." dodala ještě. Když se jí pak zeptal, jestli ta iluze nejde nějak zrušit, pokrčila rameny. "Taky nemám radost, že vypadám jako šupák." poznamenala k tomu a hned na to, se ta iluze rozplynula a stála tam zase Kitsune ve své plné kráse. Dokonce na sobě měla i pro Minata nové oblečení, takové assassinské. "Můžeš mi laskavě vysvětlit, cos dělal s těmi quincy a proč jsi oblečený jako oni...jo a taky, proč jsi po nás před tím střílel..." položila mu pár otázek a nepřestávala sletovat okolí, nerada by se nechala trefit nějaký šupákem.

Izanagi

Stále bylo ticho, jako kdyby nechtěl promluvit. Izanagi zatínal ruce v pěst, teď když nejvíce potřeboval, tak bylo ticho. Chvíli přemýšlel, jak přinutit svojí zanpakuto mluvit, ale nakonec se uklidnil a sedl si na velký šutr, který stál u kraje vnitřního kolosea. Musíš být trpělivý Izanagi. Ozvalo se, mluvila samozřejmě světlá část jeho ztělesněné zanpakuto. Musíš cítit, že tam venku je něco špatně. Izunu opravdu porazíš, ale né dnes. Řekla tmavá část, kterou měl Izanagi o maličko radši, nebyl to žádný rasista. Ale když ho nezastavím tady a dnes, tak kdy? A kdo tohle všechno odnese! Prostě mě to nech použít! Rozeřval se Izanagi až začala padat omítka. Dost! Copak to nevidíš? Izuna měl plán a nyní nám ho ukazuje. Pokud to použiješ, zbytečně padneš do léčky. Nedovolím ti použít bankai, dokonce než tento boj skončí uzavřu kompletně svojí sílu do sebe. Věř mi Izanagi, to co se bude dít venku bude strašné a bolestivé, ale ty se musíš spolehnout na mě a na moji intuici, protože to je to, co ty nemáš. Zavrčela zanpakuto. Izanagi to nechápal, jeho oči tikaly z jedné strany na druhou. Co to mělo znamenat? Teď běž a zachraň své přátele, až to bude potřeba, opět se shledáme.

Jeho meditace skončila. Zelený poletující prach, který obklopoval Izanagiho a jemně se snášel ve větru zmizel. Příprava byla u konce a taktéž jeho shikai zmizel. Jeho vlastní zanpakuto s ním teď nevedla žádný kontakt. Jediné co viděl byl propíchnutý Razaki. Ten bastard...

Minato

"Izuna to s ním snad vyřídí," povzdechl si a nachvilku se podíval směrem k bojišti. Neměl přehled o tom, co se dělo, ale pokud Izuna dostojí aspoň svému slovu a zastaví shinigami v ničení Tokia, proč ne. Ale bál se, že v momentálním stavu způsobí akorát další ztráty na životech.
"Pěkné oblečení," připustil, když jí viděl v novém ohozu, který obvykle nemívala. "Hmm... tohle je Hayatova stará uniforma. Sice moc světlá, ale docela mi sedne. Co jsem dělal s Quincy? Nejprve se dvěma trénoval, pak viděl budoucnost a nakonec jimi byl zajat," vysvětlil krátce to, co se dělo od chvíle, co se rozdělili. "A proč jsem po vás střílel? Chtěl jsem nachvíli upoutat vaší pozornost, abyste dali pokoj a přestali tu všechno vybuchovat. To není důvod proč Quincy a Shinigami existují," obhájil si i to předtím.

Izumi Razaki

Chvíli nadšení, kdy zjistil, že opravdu dokáže toho šmejda zranit okamžitě zmrazila realita nové situace. Všechno se seběhlo moc rychle. Izuna ho chytil a než stihl Razaki cokoliv udělat, tak ho něco probodlo zezadu. Nebo spíš někdo... někdo koho necítil, někdo, kdo dokázal proniknout jeho obranou bez problémů. To mohlo znamenat dvě věci... buď to byl někdo neuvěřitelně silný, nebo to byl někdo z jeho vlastního klanu. Ani jedna možnost nebyla právě úžasná. Razakiho bankai zmizel...
"K čertu s váma všema!" řekl Razaki a vyplivl krev Izunovi do očí. Netušil, jaký bude efekt... jen doufal, že jeho odolnost proti ohni se zvýšila společně s jeho ničivou silou. "Pekelný plamen"

Spoiler:

řekl a nechal všechno kolem sebe pohltit zeleným ohněm. Jediné co potřeboval bylo, aby ho Izuna pustil. Uvnitř ohnivé výhně se veškerou silou vrhl proti Izunovi, ve snaze ho porazit a vyprostit se. Také celkem preferoval nehrát si na špíz...