Město

Yoshiro

Když Genma řekl, že to myslí smrtelně vážně, Yoshiro na sucho polkl. Potom ze špejlotlamy vypadla nějaká rádoby vtipná hláška o jeho rodině, na což Yoshiro nahodil suchý bitch face. V tu chvíli se objevil Razaki. Jak jinak než oknem.
O quincy už předtím slyšel od Kiry. Teď se najednou objevil Razaki a zdálo se, že má ohledně toho nějaké novinky. Nahodil svůj maximálně profesionální výraz. "Poslouchám," řekl. Přitom si nechal léčit ruku.

Izumi Razaki

"No... abych to nějak rozumně zkrátil... našel jsem skupinu... ex-shinigami, kteří věří tomu, že quincy shromažďují armádu... a uzavřely přístupy do Soul society, aby shinigami nemohli reagovat... nebo abysme je nemohli varovat? Tak něco... " řekl Razaki. Rozhlédl se kolem sebe jako kdyby snad čekal nějakou reakci. "No... uhm... celkem jim věřím... " dodal ještě. Asi to neznělo úplně profesionálně... ale netušil, jak to říct nějak rozumně

Genma

byl trochu zklamaný, že nikomu nejspíš nevadil exkluzivní smrad mastě, se kterou si dal takovou práci. Obsahovala mimo jiné drcené Genmovy koule (to léčivo), což už samo zaručovalo skvělou účinnost a nechutný zápach. Vytáhl tedy špachtličku a začal tou hmotou mazat Yoshirovu poraněnou ruku.

Yoshiro

"Ex-shinigami?" zeptal se trochu nechápavě. Nechápal, jak je možné, že Razaki během několika hodin dokázal zjistit informace a seznámit se s nějakými ex-shinigami natolik, aby jim uvěřil. A Yoshiro mezitím nedokázal prohodit víc než pár vět se svoji dcerou. Heh.
Když konečně přešel ten šok z Razakiho nástupu, Yoshiro si uvědomil, že cítí strašný smrad. "Co to sakra je?" zeptal se znechuceně. "Genmo, to smrdí jako tvoje koule!" Vykřikl pohoršeně.

Izumi Razaki

"Jo... to jsem řekl. Ex-shinigami... " řekl Razaki a pokýval hlavou. Netušil co víc by měl dodat. Samozřejmě netušil, co se honí Yoshirovi hlavou. Yoshira ale zřejmě zajímal ten zápach, který tu byl cítit. "Já myslím, že s k tomu raději nebudu vyjadřovat... zní to... uhm... nechcete raději trochu soukromí?" zeptal se překvapeně. Genmu prakticky neznal, neznal příběh jeho koulí...

Genma

"Jojo, vždyť vím, jak moc je máš rád," ušklíbl se spokojeně. Konečně nějaká satisfakce po těch letech! Vypadalo to, že i Razaki-san to konečně pocítil, protože se snažil nejspíš zmizet. Genmovi ale bylo celkem jedno, jestli bude Ruyichiho mučit v soukromí nebo za přítomnosti někoho dalšího.

Yoshiro

"Kdybys mi radši dal nějakej karamelovej věneček místo těch tvých smradlavých koulí. Nemám je rád a nechci je!" řekl Genmovi podrážděně a otočil se na Razakiho. "Proč soukromí? Ty bys mě s ním chtěl nechat o samotě? Víš jak to dopadá? V řetězech!" řekl a chytil Razakiho za zápěstí s prosebným výrazem ve tváři. "Neodcházej!"

Izumi Razaki

Razaki pokrčil rameny. "Jak myslíš... nebudu tě s ním tedy nechávat o samotě... ale svoje koule ať si nechá pro sebe... " řekl a raději otevřel okno dokořán, aby se ten puch vyvětral. "Kdyby dělal nějaké trable tak stačí říct... " řekl, ale nějak nespecifikoval, ke komu vlastně mluvil. Vytáhl odněkud lněný hadřík impregnovaný leštidlem a začal čistit Batariela, aby se hezky leskl.

Raiden

Ach, Karakura, krásné to město. A do nejvyšší budovy ve městě zrovna střelil blesk, samozřejmě, že do hromosvodu. A pak další a další. Neobvyklé, že? Ale pár lidí by už mohlo vědět, co to mělo znamenat. Byl to příchod... a zkáza všech sudů s chlastem.
Raiden se objevil vysoko nad městem. "Kdybych byl shinigamijská nemocnice v Karakuře, kde bych byl?" ptal se sám sebe a uklidnil blesky v okolí. Co kdyby měl nějaký dům vadný vedení. Navíc, už o sobě dal dostatečně vědět a tak to ti správní snad pochopí. A tak začal vyhledávat jejích reiatsu.

Genma

pomalu dokončoval svou práci na Yoshirově paži a začal ji omotávat obvazem, aby mastička mohla působit. Ucítil totiž jisté reiatsu, které dávalo znát, že Ruyichi zase brzo někam zmizí, a Genma nechtěl, aby se po městě producíroval s napůl obvázanou rukou.

Yoshiro

"Razaki," oslovil Yoshiro najednou Razakiho poměrně zaskočeným tónem. Razaki to musel cítit taky. Karakuru právě navštívilo jedno velice známé a silné reiatsu. Genma Yoshirovi mezitím omotal ruku obvazem. Yoshiro se na špejložrouta usmál a přikývl hlavou na poděkování. Potom vstal a ruku si protáhl. Ačkoliv mu pořád trochu nepříjemně brněla, byla použitelná. "Možná bychom mu měli jít naproti," řekl Razakimu.

Izumi Razaki

Razaki opět jen zvel obočí. Pak zakroutil očima. "Co ten tady chce... z tohohle budou jen problémy... uvidíš..." řekl a ujistil se, že má Batariela připraveného k okamžitému tasení. Bylo to už pár let, ale pořád byl velice opatrný, když šlo o shinigami, kteří se mu mohli postavit do cesty. A jeden z nemnoha se zřejmě blížil. "Tak jdeme..." souhlasil nakonec, byť trochu nerad.

Raiden

Ještě než stihli vyrazit, tak si Raiden vzpomněl, kde vlastně schválil umístění oné slavné nemocnice. Krom toho už cítil reiatsu těch dvou šílenců. A to stačilo na úplné zaměření, tudíž se před nima zajiskřilo a objevil se tam kapitán 1. divize. "Á, tady jste," přejel oba pohledem... kupodivu poměrně přísným. Pak však kolem nich prošel a zamířil ke Genmovi. "Genmo, jaká je tu situace? Kolik lidí tu uvázlo?" zeptal se zcela vážným tónem, členové Gotei 13 teď byli přednější. Potřeboval trochu přehled. A když měl chvilku čas, jen se otočil na Razakiho a podotkl: "Někdo tě chce zabít." Moc se tím nevzrušoval.

Izumi Razaki

Razaki nehnul ani brvou, když se tam objevil Raiden. Začal mluvit o Genmu a zřejmě se přílíš nezajímal ani o Razakiho ani o Yoshira. Tedy... spíš předstíral, že se nezajímá. Nebylo to zrovna důvěryhodné. Ačkoliv kdo mohl tušit co se Raidenovi honilo hlavou... byl cvok. Alespoň přinesl varování, které bylo stejně celkem zbytečné. "Taky jsem se choval jako kretén, když jsem nosil ten bílej hadr?" zeptal se Razaki Yoshira. Vážně ho to zajímalo.

Yoshiro

Byl pořád celkem zaskočen tím, že se tu Raiden objevil jako blesk z čistého nebe. Doslova. Rozhodl se, že to hodí stranou a radši svého dobrého přítele pozdraví. Jenže Raiden kolem prošel jako by tam vůbec nebyli. Pro Yoshira to bylo pár dní, co spolu naposledy byli na obědě a povídali si o starých časech, kdy do sebe oba byli schopní nalít pět litrů saké ke snídani. Pro Raidena to nejspíš bylo trochu déle. Yoshiro si uvědomil, že v jeho očích je nejspíš stejně dezertér jako Razaki, který tomu samozřejmě dodal perličku. Proč to musel říkat? Yoshiro opravdu nestál o nějakou pitomou šarvátku.
Neodpověděl.

Genma

byl trochu překvapený, že se vrchní kapitán obrátil zrovna na něho, ale zas na druhou stranu, ze současné společnosti byl určitě nejvíc kompetentní, takže to zas až tak šokující přece jen nebylo, jak si hned uvědomil.
"Šedesát sedm, soutaichou," odpověděl hbitě. To číslo si vymyslel, jak by to také měl vědět?? Ale říkal si, že by to tak nějak mohlo být, a pokud ne, tak to stejně nikdo nemohl dokázat.

Raiden

Když Genma plácl nějaké to číslo, kapitán 1. divize si jen povzdechl a dodal: "Inu, takhle to dopadá, když je půlka kapitánů mrtvá a druhá někde na výletech. Ani počty už nezvládáme." Aspoň menší nástin situace měl. Takže se mohl otočit k těm dvěma. Razakiho ignoroval, zaměřil se na Yoshira. "No... kde začít. Máš fajn děcka, v Seireitei nebylo tolik demolice už dlouho. Ale i tak je mají skoro všichni rádi. Osvětlíš mi trochu tvé ... zmizení?" přeci jen... to bylo stále tak trochu divné a stále se mohl vymluvit z dezerce.

Izumi Razaki

Razaki lhostejně pokrčil rameny. Raiden měl asi špatnou náladu a dalo se to celkem pochopit. Řidit Seireitei bylo těžké i v nejlepších dnech, natož když vám něco odřízlo přístup do světa lidí a zpět. Nicméně i tak se nechoval vůbec hezky. Oni mu šli naproti... a on se choval takhle nehezky. Inu... zřejmě stres. Takové věci se stávaly...

Yoshiro

"Uhm," dostal ze sebe jen, když na něj Raiden promluvil. Upřímně, Yoshiro nebyl zrovna dvakrát nadšený z toho, co se tu dělo. Byla to maličko napjatá situace. Razaki vypadal jako že Raidenovo ignorantství bere celkem dobře. Bělovlasovi se ulevilo. Uff.
Otázka vrchního kapitána Yoshira ale trochu vyvedla z míry. Teda, moc dobře věděl, co mu řekne. Ale on tu na něj hned začal vytahovat rodinu a další věci. Yoshiro zvedl ruce a začal Raidenovi naznačovat, aby se uklidnil. "Ne tak rychle, prosím. Sám se z toho teprve dostávám. Ale v krátkosti - byl jsem patnáct let v kómatu. Rád ti všechno řeknu, až si někde sedneme k čaji a karamelovým věnečkům."

Raiden

"Šálek čaje bych si dal a zákusky samozřejmě taky. Problém je, že musím co nejdřív dostat své lidi domů a pak zajistit, aby se toto omezení v cestování neopakovalo," odvětil na Yoshirův návrh Raiden a pokrčil u toho rameny. Nadruhou stranu byla pravda, že když už tady vydrželi nějakou tu dobu, tak nebude tak nutné opět pospíchat. Ale i tak by upřednostil nějakou tu rychlost. Takže... budou si muset sehnat stůl, šálky a obsluhu. Snad se toho někdo zhostí. A pak si budou moci tedy pokecat.

Yoshiro

Nechtěl to Raidenovi nějak kazit, ale... "Zpomal prosím," řekl a naznačil Raidenovi znovu rukama, aby to trochu uklidnil. "Tobě se podařilo otevřít brány?" zeptal se. Raiden tak trochu zněl. Zajistit, aby se to neopakovalo. Skoro jako by říkal - postaral jsem se o tom, teď jdu sundat toho, kdo to udělal.
"Kolik shinigami jednotek se nachází ve světě lidí?" zeptal se. "A říkal jsi něco o tom, že po Razakim někdo jde?" dodal ještě nakonec.

Izumi Razaki

Razaki zívl. "Klid Yoshiro... říkal jsem, že otevřít brány násiliím není tak těžké... problém je, že pokud to udělal Raiden, tak to znova nebude už tak lehké... a co se týče toho, že po mě někdo jde... tak ať to zkusí. Nebude první a ani poslední. Co jsem odešel ze Seireitei tak by byl asi... sedmnáctý? Pokud počítám i toho cvoka, který si mě spletl s Lady Gaga..." řekl nezaujatě. Zaprvé neměl co ztratit a zadruhé i navzody tomu, jak se Batariel choval byl stále silnější, než kdy předtím

Raiden

"Bohužel, já jsem brány neotevřel. Otevřel jí někdo, kdo mě zná... abych mu pomohl zabít Razakiho. Byl jsem jediný dostatečně rychlý, abych to stihl. Jakým způsobem to udělal, tak to netuším," osvětlil Yoshirovi způsob jakým se sem dostal. "Shinigami v lidském světě je právě docela dost. Kitsune z řad kapitánů, pár jejích minionů, Hikaru a pak obvyklí přidělenci do různých lokací. Kontaktuji je hned jak to půjde," vysvětlil mu i tohle. "Jo a taky je tu Aki Maki," řekl jen tam mimovděk, tomu parchantovi měl zase chuť zakroutit krkem. Měli ho nechat hnít v díře, ale prostě 46tka a její debilní nápady s vězni.
"A jinak jo, jde po Razakim někdo, kdo se s námi může měřit a co víc... umí krátkodobě otevřít bránu, aniž by nastaly zemětřesení a ničení okolí," tím snad vysvětlil vše podstatné a zároveň tím zavrhl způsob násilného otevírání bran. Nejspíš by si to vyžádalo víc obětí než Akiův únik plynu.

Izumi Razaki

"Aki Maki... no nepovídej..." zakroutil nevěřícně hlavou Razaki. "Neříkej mi prosím, že to byl tvůj nápad ho sem pouštět... to zní spíš jako něco, co vymyslel nějaký zazobanec z 46..." dodal ještě. Raiden byl možná zbrklý... šílený... ale nebyl TAK šílený. "A mimochodem díky za ne-zabití... ono by to sice stejně asi nedopadlo, ale i tak oceňuju, že to zatím nezkoušíš..." řekl nakonec aby prolomil ledy

Yoshiro

"Proč by po tobě někdo chtěl, ať mu pomůžeš zabít Razakiho?" zeptal se nevěřícně. "Jako by k tomu snad někdy mohlo dojít," zakroutil hlavou. Pak Raiden vyjmenoval krátký seznam členů Gotei 13, co byli ve světě lidí. Samozřejmě, že tam byl Hikaru. Yoshiro se rozhodl, že není čas na to, aby tu teď propadal nějakým rodinným krizím. Museli se teď soustředit na problémy, které měli před sebou. Brány, týpek, co chce zabít Razakiho a nějaká ta válka s quincy. "Co budeme dělat teď?" zeptal se Yoshiro.